Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Únos

Následující sled událostí, Billy vnímal jen jako spoustu úderů, ran a Brandonových, Glockeřiných i Brachiových výkřiků. Měl pocit, že to netrvalo moc dlouho. Klíčový moment duelu rozpoznal bezpečně a zrak by k tomu ani nepotřeboval. Ozvalo se energetické šlehnutí, doprovázené Glockeřiným táhlým bojovným výkřikem. O zlomek později tupá rána a ještě jeden Glockeřin výkřik. Celý moment byl završen dvojitou tlumenou ranou, která se ozvala od podlahy a každá z jiného směru. Teď jsem fakt zvědavý, který z mých rodičů vyhrál, pomyslel si zaujatě. Bolesti mírně opadly.

„Glocker je po strhujícím a dlouhém klání mimo hru! Její partner Tropius vítězí!“ deklarovala Maggie. To né, zaúpěl Billy v duchu.

„Divocí Pokémoni, zvolte dalšího bojovníka.“ vybídla skupinu Maggie. Billy měl strašlivé nutkání se zvednout a jít do boje. Neovládl se a nadzvedl se do sedu. Už při tomto pohybu ucítil, jak se nepříjemné pocity zesílily a dlaně a chodidla mu zchromla. Bolestně zasténal. Sharphand dosud sedící vedle něj ho opatrně položila zpět do lehu.

„Lež klidně, Billy. Otrava tě nebude oslabovat, když se nebudeš hýbat.“ hlesla mu do ucha a dala mu pusu, což Billy sotva cítil.

„Klid, Billy. Já jdu. Dokončím to za tvou máti.“ ujistil ho Peppermint. Podle zvuku udělal pár kroků vpřed.

„Je tu možná poslední duel – Tropius vs. Kurt.“ prohlásila Maggie „Začněte...... TEĎ!“

Opět se Billymu do uší nesla jen snůška výmluvných zvuků bitvy. Snažil se odhadnout podle zvuků, kdo má navrch. Usoudil, že Peppermint snad neschytal ani ránu. Nezaslechl totiž ani jeden jeho výkřik. Naopak Brachiových výkřiků slyšel dost. I teď mu to připadalo nesmírně krátké, ačkoli to trvalo dobrých deset minut. Najednou ho do uší praštila strašlivá rána a hned potom uslyšel Sharphandino přidušené vyjeknutí. Nevěděl, co si o tom má myslet. A tak čekal. Po chvíli uslyšel ještě jednu ránu, tentokrát méně hlasitou. Následovalo Sharphandino úlevné vzdechnutí a hned nato deklarace, která Billyho maximálně potěšila a zároveň mírně vystrašila.

„Kurt i Tropius jsou mimo hru! Remíza!“ deklarovala Maggie „Na Glockeřině straně však máme ještě jednoho Pokémona, který není v bezvědomí. Je to sice hodně těsné, protože se Billy statečně drží. Ale i tak musím prohlásit, že Glockeřina skupina divokých Pokémonů vítězí o Billyho odolnost a bojovnost.“

Ozval se Brandonův vzdech a hned potom energetické hučení Pokéballu. Po chvilce ticha následoval jásot složený z Absova a Sharphandina hlasu. Billy by nejradši zajásal taky, ale nechtěl omdlít z otravy ani teď, když už bylo po zápase.

„Vyhráli jsme, Billy. A to jen díky tomu, že jsi zůstal při vědomí. Jsi pašák, Hvězdíku.“ vyhrkla Sharphand rozjařeně.

„Brandone, teď když už je po zápase můžeš jít pomoct Billymu.“ bylo slyšet Maggiino připomenutí.

„Aha....jasně.“ slyšitelně se vzpamatoval Brandon. Ozvaly se rychlé kroky. Pak Billymu někdo podepřel hlavu.

„Taaak, tohle vypij, Billy. To tě postaví na nohy.“ řekl Brandon. Billy se chtěl otravy co nejdřív zbavit, a proto s obtížemi otevřel tlamu. Vteřinu na to ucítil v tlamě nějakou kapalinu. Neváhal a polykal ji jako o život. Sotva dopil poněkud hořko kyselý lék, všechny bolesti a závrať velmi rychle zeslábly a zrak i cit v chodidlech a dlaních se mu vrátil okamžitě. Už ani fyzickou slabost necítil. Zkrátka byl najednou plný energie a nezaznamenával sebemenší náznak otravy. Pohled, který se mu naskytl, ho poněkud překvapil. Maggie, Brandon, Sharphand a Absus stáli kolem něj a pozorovali ho.

„Je líp, Hvězdíku?“ ptala se dychtivě Sharphand.

„Jo, je to nejlepší, jak může být.“ pronesl váhavě Billy. Trochu se divil nad tím, že ho dokázal Brandon okamžitě vyléčit do perfektního stavu.

„Aby ne.“ uchechtl se primář „Tohle udělátko,“ zvedl prázdnou lahvičku „Byl Plnězotavovací lék. Je docela těžké ho sehnat, ale stojí to zato. Dokáže totiž jakéhokoli Pokémona, který není nemocný, okamžitě vyléčit do absolutně perfektního stavu. Eliminuje jakýkoli vedlejší problém, jako je paralýza, otrava nebo zmrazení, a vyhladí i důsledky oněch problémů. To znamená, že teď jsi ve stejném stavu jako před zápasem. Ale nefungovalo by to, kdybys byl nemocný nebo velice vážně zraněný.“

„Díky, Brandone.“ usmál se Billy a vstal. Pohyb mu také nedělal problém.

„Teď musíme přivést k sobě Kurta a Glocker.“ mínila Maggie.

„Jo to je dobrý nápad.“ zahučel Absus „Toho Sandslashe jsi vyřídil nádherně Billy. To ses musel maximálně přemoct.“

„Taky, že jo.“ přitakal Billy „Já jsem byl rád, že stojím na nohou, když jsem k němu dobíhal.“

Absus se zasmál.

„Billy, obejmi mě.“ požádala Sharphand zasněně. Billy ji chytil rukou kolem pasu, ona jeho kolem ramen „Už tě nikdy nepustím....hihi.“ zahihňala se „Mám tě ráda.“

„Já tebe taky, Shar. Díky, že jsi na mě mluvila, když jsem ještě byl otrávený.“ pravil upřímně Billy. Sharphand se začervenala, ale neřekla ani slovo.

Brandon mezitím přešel ke Kurtovi. Jen jednou s ním zacloumal a starší Grovyle se probral. Nebyl nějak zvlášť zraněný. Billy si říkal, že musel dostat jen jednu, zato pořádnou ránu. Měl totiž modřiny jen na tlamě, když nepočítáme předešlou modřinu a dva šrámy obojí na břiše a obojí způsobeno Elitinou silou.

„Porazil jsem ho?“ ptal se mírně mátožným tónem, hned, jak si uvědomil, co se děje.

„Jo, porazil jsi ho..... Porazili jste mě všichni.“ přisvědčil Brandon a popošel ke Glocker.

„Bezva!“ zazubil se Peppermint. Vstal a přešel ke své sestře a k Billymu.

„Bolí tě něco, brácho?“ starala se Grovylka.

„Bolí mě tlama. Ten křídlový útok jsem vůbec nečekal.....aau...“ sykl tiše Peppermint a rukou si hladil rány na tlamě.

„Křídlový útok?“ ozval se zmateně Billy.

„Můj bráška dostal od tvého táty pořádnou ránu do nosu nabitým křídlem.“ oznámila mu Sharphand „Ale bylo štěstí, že tvůj táta hned pak omdlel. Byl totiž docela zřízený z boje s Glocker i z předchozího Kurtova řádění.“

„Hmm...“ protáhl Billy „Co se stalo mámě?“

„No.... V tom finálním momentu Glocker vypustila Sluneční paprsek a smetla Tropiuse do zdi, ale ještě předtím ji stihl Tropius zasáhnout svými křídly do hlavy. Myslím, že Glocker taky omdlela proto, že jí dával Tropius řádně zabrat.“

Billy na to nic neřekl. Jen se pokoušel si ten moment představit. Zabolelo ho u srdce, když si představil, jak jeho matka dostává dvojitou ránu křídly do hlavy a padá bezvládně k zemi. Přitom ho napadlo podívat se na Glocker ve skutečnosti. Již seděla a Brandon jí stříkal na rány nějaký sprej. Billy na ni vykulil oči. Měla aspoň minimální pohmožděniny všude po těle, nehledě na ty větší modřiny a šrámy, kterých bylo jen pár, ale vyhlížely strašlivě.

„Dovol, Sharphand.“ zamumlal nepřítomně. Jemně se vykroutil ze Sharphandina sevření a zamířil volným krokem ke Glocker.

„Jasně, pojďte taky, Kurte a Absi.“ zahlaholila Sharphand a vykročila za Billym.

„...dobrý, už to nebolí.“ říkala právě Glocker, když k ní Billy dorazil „Billy?“ podivila se, když ho spatřila „Jak to...“ hlas se jí zlomil.

„Použil jsem jeden super lék, který Billyho vrátil mezi bojeschopné.“ řekl vesele Brandon „Což mi připomíná... Gratuluju, Glocker. Tvůj tým mě těsně ale přece porazil. V mnoha případech jste sice měli velké štěstí, ale i tak jste si s tím dokázali poradit.“

„Těsně? Jak těsně?“ zajímala se Glocker a bezděčně si přitom hladila pravou nohu, na které měla hluboký šrám.

„Tak, že jediný já, byť otrávený a slabý, jsem neomdlel.“ oznámil hrdě Billy.

„Takže ty jsi to vydržel? Ooo, Billy, udělal jsi mi velkou radost.“ rozzářila se Sceptilka a krátce k sobě Billyho přitiskla.

„Co je to?“ řekl vzrušeně Billy, když ho Glocker pustila, a ukázal na sprej v Brandonově ruce.

„To je proti bolesti. Ale nepůsobí to dlouho, měli bychom se co nejdřív dostat do Poké-centra.“

„Dobrá, tak jdeme.“ souhlasila Maggie „Tabule! Vypnout!“ křikla ještě. Tabule u stropu se smazala a vypnula. Glocker se těžce zvedla a gestem k sobě přivolala zbytek týmu.

„Bojovali jste všichni výborně. Jsem na vás hrdá.“ pronesla k týmu. Všichni tiše zajásali „A teď se odeberem do Poké-centra. Kde nás Brandon dá úplně do kupy.... Zejména mě....“

„Máš pravdu, Glocker.“ přitakal Absus „Vypadáš, že jsi z nás pěti úplně nejvíc zraněná.“

„Fajn, tak pojďme.“ rozhodla Sharphand netrpělivě. Znovu chytila Billyho kolem ramen a vykročila směrem ke dveřím. Billy byl stejného názoru, a proto mu nedělalo problém Sharphand napodobit.

„Naši přátelé jsou nedočkaví.“ poznamenal Brandon „Nuže pojďme.“ s Maggie po boku následoval Billyho. Absus, Peppermint a Glocker šli úplně na konci. Glocker ještě rychle sebrala Billyho kožich ze země u stěny tribuny.

Chvíli šli všichni mlčky chodbou. Poté začal Billy konverzovat se Sharphand.

„Proti tomu Pidgeotovi ses dost snažila.“

„Skoro jsem ho měla. Byl moc silnej.“ zabrumlala Sharon.

„Hlavně, že jsi ho přemohla. To, že jsi omdlela taky, je vedlejší.“ chlácholil ji Billy. Sharphand ho políbila na tvář: „Miluju tě, Hvězdíku.“ zaševelila. Billy se na ni jen sladce usmál. Grovylka se pak ohlédla přes rameno a řekla důstojně a hlasitě: „Díky za ten zápas, Brandone.“

„Jak ušlechtilé.“ protáhl uznale Brandon. Trochu zrychlil krok a napřáhl k Sharon ruku. Sharphand spustila ruku z Billyho ramen a nechala si jí od Brandona potřást.

„Jsem poctěna.“ pronesla Sharphand a nepatrně se poklonila.

„Mám nápad. Co takhle po zastávce v Pokécentru zajít k nám a pořádně ten zápas probrat?“ navrhl Brandon.

„To by se........au.......dalo.“ vyhrkla Glocker a podrbala se na břiše.

„Dobrý nápad.“ přisvědčil Billy.

Sourozenci Reevesovi se jen našli pohledem a přikývli.

„Fajn, takže domluveno!“ houkl radostně Brandon „Teď si však pospěšme, ať jsme co nejdřív v Pokécentru.“

Skupina mlčky prošla až téměř na konec chodby a dveřmi vešla do vstupní haly.

„Mami, kde je můj kožich?“ zeptal se Billy, když viděl skrz prosklené dveře sníh po okrajích příchodové cesty. Glocker proklouzla kolem manželů Willardových a stanula těsně za Billym.

„Na, obleč si ho.“ řekla a podala mu jeho chlupatý tyrkysový oděv.

„Dík.“ kývl Billy a vklouzl do kožichu. Za pár chvil už všichni vyšli před stadion.

„Brrr...... To je......zas.....Zim-ma.“ zajektala Sharphand a přitulila se blíž k Billymu.

„Tak honem pojďte k autům nebo zmrznete.“ pobízela se smíchem Maggie. Vydali se svižným krokem k autům. Jakmile k nim došli, Brandon skupinku zastavil a řekl:

„Teď to uděláme jinak. Se mnou pojedou všichni tři Grovylové a Absus s Glocker pojedou v dodávce.“

„Dobrá.“ přikývla Glocker „Hlavně ať už jedeme. Je mi zima a taky mě začínají bolet má zranění.“

„Tak rychle.“ zakončil debatu Brandon a odemknul své auto. Otevřel zadní dveře a pokynul trojici Grovylů. Billy přišel k autu a vyhoupnul se na sedadlo. Ihned se posunul víc doleva, aby se tam vešli i Sharphand a Peppermint. Když byli Grovylové vevnitř, Brandon přibouchl dvířka, obešel auto a usednul za volant. Billy zpozoroval, jak Glocker a Absus nastupují dozadu do dodávky.

„Jedeme hned. Nebudeme čekat.“ rozhodl Brandon „Připoutejte se.“

Peppermint a Billy nahmátli pásy a připoutali se. Na Sharphand sedící uprostřed žádný pás nezbyl, tudíž si musela připnout jen břišní prostřední pás. Brandon nastartoval, otočil se a rozjel se po silnici směrem od útesu.

Během cesty ke středisku nikdo v autě nepromluvil. Jakmile dojeli na parkoviště před střediskem, Brandon zaparkoval poblíž vchodu, vypnul motor, vystoupil a otevřel zadní dvířka. Grovylové vyskočili ven a Brandon dvířka zase přibouchl.

„To je fajn....neskočila jsem do žádné závěje.“ zajásala Sharphand.

„Paráda.“ ocenil ji Billy. Sotva však dořekl, na parkoviště vjela hodně rychle Maggiina dodávka a smykem zastavila u vchodu do střediska.

„Cítím malér.“ řekl úzkostlivě Peppermint.

„Já taky.“ přidala se Sharphand. Jejich předtucha byla správná. Z dodávky vystoupila Maggie a celá uřícená doběhla k Brandonovi.

„Brandi, máme problém........Glocker mi..tam v dodávce.....znovu omdlela.......a předtím si stěžovala na mnohačetné bolesti.“ vyklopila jedním přerývaným dechem.

„A kruci.“ zabědoval Brandon „Otevři dodávku. Já Glocker zanesu do střediska.“

„Co se stalo mámě? Chci jít s ní.“ vyhrkl Billy zoufale.

„Promiň, Billy. Ale musíš počkat tady.“ zarazil ho Brandon „Já vím, je to těžké. Ale přísahám, že Glocker bude v pořádku. Počkej, prosím, tady.“

Jeho poslední slova zněla vyloženě prosebně. Billy polkl na prázdno a přikývl. Po tváři mu stekla jediná slza – až tak ho nečekaná a nepříjemná zpráva rozrušila. Brandon se nevesele usmál a pospíchal k dodávce. Za okamžik už odtamtud vynesl bezvládnou Glocker. Pro Billyho to bylo tak drtivé, že se musel otočit, aby to neviděl. Sotva se však otočil, uviděl něco jiného. Kolem parkoviště rostlo pár stromů a křoví. A právě jedna z těchto křovin se nepochybně pohnula. Billy zpozorněl. Přišel trochu blíž ke křovině a zavolal: „Je tu někdo?“

Nic se nestalo.

„Billy? Billy, co se děje?“ zahalekala Sharphand. Odpověď přišla vzápětí. Z křovin vyskočil kdosi přímo na Billyho. A nebyl sám! Vyskočilo jich víc ze všech stran! Billy však jen rozpoznal, že ten někdo, kdo skáče na něj, má žlutou barvu. Překvapeně vyjekl a instinktivně vztáhl ruce před sebe. To už ho ale neznámý povalil na zem tak tvrdě, že se Billy praštil hlavou o betonový povrch parkoviště a omdlel.











Když se probral, zjistil, že leží na zemi a nemůže se hnout. Tělem mu probíjely nepříjemné křeče, které mu znemožňovaly pohyb. Jsem paralyzovaný, pomyslel si a otevřel oči. První, co uviděl, byl někdo, koho znal už z dřívějška. Byl to statný Jolteon Spartakus, vůdce Pokémonských banditů, kterého Billy před třemi a půl rokem potkal při útoku na banditské ležení. Billymu se překvapením rozšířily oči.

Spartakus si povšiml, že je Billy vzhůru a oslovil ho: „Nazdar, Billy. Pamatuješ si na mě? Já jsem vůdce banditů. Naposled jsme se viděli asi před třemi roky. Tehdy jsi byl ještě Treecko. Spolu s Firestormem jste mě tehdy pořádně zostudili. A proč?!? Protože jste chtěli osvobodit svého kamarádíčka Leona.“

Billy měl sto chutí po něm skočit, ale sám věděl, že toho není schopen. Proto jen zatínal zuby a upíral zuřivý pohled na Spartaka.

„Můj brácha, Steams byl tehdy na vaší straně,“ pokračoval Spartakus „Což mě ještě více znemožňovalo. A do třetice všeho dobrého, nedávno jsem se z jistých zdrojů dozvěděl, že jste tenkrát měli i úlomek Tortrinysu, po kterém odjakživa prahnu.“

Pobaveně se rozhlédl a pokračoval.

„Ale dnes je situace poněkud jiná. Mám nové členy týmu, pomocí kterých vás tu takhle všechny čtyři držím, tudíž mi to dává možnost vás pořádně znemožnit. A mimo jiné mám teď........“

Zahrábl tlapou vedle Billyho. Grovyle sjel pohledem, jak nejvíc to šlo, doprava. Koutkem oka spatřil úlomek Tortrinysu. Rázem ho polila horkost. Jak se tam ten úlomek dostal?, pomyslel si vyděšeně. Vtom zaslechl Sharphandino zasténání. Zmobilizoval všechny síly a pokusil se aspoň nadzvednout, ale nehnul se ani o píď.

„...... i ten úlomek.“ dokončil Spartakus „Víš, Billy, já mám s tím úlomkem jisté plány, které ti samozřejmě neprozradím. Řeknu ti jen, že až ten plán uskutečním, krutě se pomstím.“

Odkašlal si a přikázal: „Olivere, schov ten úlomek u sebe, prosím.“

Ozvaly se kroky a v Billyho zorném poli se objevil Vileplume. Došel až k úlomku, zvedl ho a strčil si ho do vnitřku kytky.

„Výborně.“ pochválil ho Spartakus a znovu promluvil ke Grovylům a Absovi „Doufám, že vám tahle mini lekce stačila. Vidím, že jste už zdecimovaní z nějaké bitvy, proto vás ušetřím mé další lekce. Teď už musím jít, ale doufám, že vás zase někdy uvidím.“ užuž se otáčel, že odejde, když tu si ještě na něco vzpomněl „Abych si trochu pojistil úspěch mého plánu a abyste se ode mě drželi daleko, než uskutečním svůj plán a následně pomstu, tak si vezmu někoho z vás jako rukojmí. Třeba tvou krásnou přítelkyni, Billy. Vezměte tu Grovylku s jednou aktivní čepelí a naložte ji na vůz.“

Billy se vyděsil. Ne, to ne, prosím Sharon ne, křičel v duchu. Čím dál víc ho zaplavovala úzkostlivost a horečnatost. Ozval se jakýsi dřevěný úder a Sharphandin přerývaný vzdech. To ne, křikl znovu Billy ve své mysli, Sharphand mi neunášejte!

„Na brzkou neshledanou, Billy.“ pozdravil škodolibě Spartakus a zavelel: „Pojďte, jdeme!“

Ozvaly se mnohočetné kroky. Ty po chvíli utichly. Billymu bylo, jako by ho někdo opařil. Odmítal si přiznat, co se právě stalo a stále opakoval: Ne, Sharphand mi neberte, tohle se nestalo, ne! Mnohem víc se však projevovala reálná část jeho mysli. Sharphand unesli, je prostě pryč! Už se možná nikdy nevrátí! JE PRYČ!



CoolGrovyle
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky