Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


První Pokémon

2. 23.5.1988 Oblázkové město,
Laboratoř profesora Oaka


Tady se prostě začíná (je to snad nejbližší záchytný bod v okolí) a mně je konečně deset. Je tu i Garry, vnuk profesora, je mu teprve pět, a už teď je hrozný. Lituji toho, kdo si s ním začne, ale já si počkám a vyklepnu ho hned, jak vyrazí na cestu. Ostatní trenéři jsou už pryč a já dostávám průpravu na cestu (nejen pokémonem živ je trenér, taková blbost).

„Tady máš pokédex a pokébaly, pokémona nepotřebuješ, máš Brášku a slušnou převahu. Buď opatrný a rozšiř mi sbírku pokémonů, jak jen to půjde.
„Jistě profesore.“ Toho se bát nemusím, už teď jsem si jistý, že dostanu všechny. Ve skutečnosti se to nikdy nestalo, ale o tom příště.
„Počkej, až se dám na pokémonovou cestu já. Ukážu ti jak se to dělá!!!
To Garry, ani se nenamáhám mu odpovědět a jdu.

Konečně na cestě, je tu spousta pokemonů. Ale já potřebuji pořádný tým, stát se mistrem, to vyžaduje tvrdý trénink. Ujdu sotva kilometr. A co neslyším?

„Ahoj. Ty jsi trenér?“
„Ano, já jsem TRDrak, vůbec nejlepší trenér na světě!“ (Úvod, bez kterého se snad žádný trenér neobejde, ale to jistě víte.)
„Fajn, já sem Raiku, nejlepší trenérka na světě!
Teprve teď mi došlo, že mám před sebou holku. Ne, že by se nedala poznat, ale poké je poké.

„Dáme souboj? Vypráším ti šupiny… Draku!“
To sis dovolila dost, samozřejmě netušíš, co je Bráška zač, tohle bude hračka.
„Jo beru, jeden na jednoho, až do úplného konce!“ Jo, bude to pěkný konec, překvapení je polovina vítězství.
„Do toho, Charmandere, volím si tebe!!!“
Být mistrem, není jednoduché a téhle holčině to potrvá. První chyba je tu, znám pokémona, ještě než ho vidím. Poprvé mám možnost vidět protivníka, a to nádherného ohnivého ještěra.
„Pokémone, volím si tebe!!!“
A je to tady. Před maličkým Charmanderem stojí Bráška. Raiku padá čelist při pohledu na dva a půl metrového Dragonite, posledních pět let jsme se snažili :-)

„Ale to nejde…“
„Bráško, vodní dělo! Čekat se nevyplácí.“
„Charmandere, uskoč a náraz!
Trošku jsem ji podcenil, to se také nevyplácí, ale stejně, tenhle útok na legendu, co má přes dvě stě kilo? Ale co…
„Zkus upřený pohled, otočku a sraž ho ocáskem. No nejspíš ocasem, ale nemůžu si pomoct :-).“
Prásk, a Charmander letí zpět ke svému trenérovi.
„Charmandere, můžeme pokračovat? Výborně, zkus na tu přerostlou ještěrku plamenomet!!!“
Prý ještěrku…ale to už vidím proud lososově rudého ohně a nezbývá, než jen obdivovat tvorečka stojícího proti mně. Kde v sobě bere takovou energii a sílu? Až později mi došlo, že v přírodě tohle neuvidíte, že takové množství energie pokémon vydá jenom kvůli svému trenérovi, ale to je spíše pro pokémon geographic.

„Fly! A zakonči to nárazem!!!. Něco takového by člověk nikdy nepřežil, to se zase musí obdivovat. ale zase to je pro pokéčasák.Bráška je rychlý jako blesk a plamenům se vyhne, jako by ani nebyly, dokonalý lopo náraz… a jaký je Charmander.
„Vzdej to, už nemáš šanci!!!“
„Ach…Charmandre, vrať se dobrá práce…“
„JÓÓÓÓóóó…A VÍTĚZTVÍ JE NAŠE!!! Super bráško, jsi prostě NEJ!!! Teď se vrať a odpočiň si.“
„Perfektní zápas, gratuluji k vítězství, bezva pokémon.“
Trošku hořce, ale to mi náladu nezkazí.
„Díky tvůj Charmander je taky super. Bojovali jste statečně.“
„Jo, ale nestačilo to, co říkáš na odvetu v pokémonové Lize?“
„Jasně, už se těším, ale musím se ještě zapsat.“
„Jo já taky, zatím se měj TRDraku. Budeme pilně trénovat a až se příště setkáme, tak to nebudeš mít snadné! Zatím ahoj.“
„Ahoj!“
Ani tentokrát to nebylo snadné, ale tuhle maličkost vědět nepotřebuju. Jestli jsou všichni trenéři takoví, bude to ještě lepší, než jsem kdy očekával. A hurá do dalšího dobrodružství.

AŤ ŽIJE POKéMON!!!

TRDrak
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek  
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky