Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Co zmůže jedno děvče

Dívka a její Chikorita společně lezli dál a dál po fazolovém stonku až do oblak. Málem je ze stonku srazilo jablko, které po nich hodil nějaký pokémon, ale jinak je nic nezastavovalo. I přesto oběma pomalu ale jistě docházely síly, stonek jako by nebral konce. Kedlubňák který byl trochu napřed se najednou nedokázal udržet a spadnul dolů.

,,Kedlubňáku, neeeeeeeee!" zakřičela dívka a pustila se taky, protože Kedlubňáka chtěla chytit, ale nedošlo jí že spadne, když se stonku pustí.

Oba dva padali snad nekonečně dlouho, ale pak je něco za pádu chytilo. Byly to pařáty nějakého pokémona a teď dívku i Kedlubňáka držel a někam je nesl. Pokémon měl červené peří a rozpětí snad kilometr, alespoň tak to dívce připadalo, protože nikdy neviděla tak krásného ptáka. Dívka bohužel nepocházela z Johta ale z Pomerančových ostrovů, jinak by věděla, že ten ptačí Pokémon se jmenuje Ho-Oh a je to legendární Pokémon, který má dokonce v Johtu svou vlastní věž.

Pokémon je odnesl až nahoru, kde byl konec fazolového stonku. Pak je pustil, ale kupodivu nespadli, protože poletovali. Dívka i její Kedlubňák se tvářili hodně zmateně, ale Ho-Oh se jen usmál a řekl: ,,Leťte konat dobro! Teď vám propůjčím mou létající schopnost, aby jste porazili fazoláky a nastolili v této zemi mír. Ale pozor, až je porazíte, tak už nebudete moct létat, ale budete umět jen chodit." a rozletěl se pryč. Na místě kde zmizel se objevila duha a dívka se rázně podívala na Kedlubňáka. Oba se rozlétli hledat tajné středisko fazoláků. Šli přesně za nosem, protože měl Kedlubňák výborný čich a fazole cítil na míle daleko.

Kedlubňák byl na stopě a letěl plnou rychlostí směrem k centru Fazoláků. Letěl tak rychle, až na něj dívka musela zavolat aby zpomalil. Kedlubňák jí neslyšel, ale po čase se ohlédl a všiml si jak její trenérka nestíhá. Zpomalil tak aby letěl vedle ní.

"Jsi moc rychlý, Kedlubňáku!" pověděla mu ostřejším tónem, ale při tom se usmívala.

"Nevím jak ty, ale já osobně nikdy nelétala..."

Implikace byla taková, že jí to zatím moc nejde, ale opak byl pravdou. Cítila se v oblacích přirozeně a moc se jí to líbilo. Pozorovala, jak se pod ní rozléhala nekonečná krajina, tu nějaký les, tu pole, tu vesnička. Byl to úžasný pocit.

Poté se dívčina opět zadívala do mraků a všimla si v dálce temných mračen. Zdálo se, že k nim Kedlubňák míří.

Jak se blížili k temným mračnům, začaly je obklopovat. Nic než temnota...

Když tu najednou něco prorazilo hustá temná mračna před nimi. Vypadalo to jako mohutná loď s vrtulemi... byla to vzducholoď!

"To musí být tajná základna Fazoláků!" řekla si trochu pro sebe, trochu pro Kedlubňáka dívka. "Proto ji nikdo nemohl najít... protože se skrývá v oblacích!"

***

Fiovanni stál na přídi létající lodi a ujídal z velké misky fazolí. Už je tak blízko. Tak blízko uskutečnění svého tajného plánu. Pohladil vedle stojícího Pokémona a zadíval se mezi mraky. Kolem něj proletěl Ho-Oh.

"Že bych dneska snědl až moc fazolí?" podivil se. "Přijde mi, že jsem právě viděl legendárního Ho-Oha." Dlouze se zadíval na obsah misky. Nakonec neodolal a strčil si do pusy plnou lžíci.

"Pffff"

Fiovanni vyplivnul fazole na palubu (okamžitě se na ně vrhnul jeho Pokémon) a vytřeštil oči. Zdálo se mu, že támhle letí nějaká malá holka s Chikoritou. "Určitě jsem dneska snědl moc fazolí" zamručel a vztekle odhodil svoji misku.

,,Podívej Kedlubňáku, to je určitě velitel Fazoláků! Jí zrovna fazole a má stejně hloupou uniformu jako ti podivíni, kterým jsme utekli!" řekla dívka, když kolem Fiovanniho proletěla. Kedlubňák zakýval hlavou a ještě za letu srazil Fiovanniho k zemi.

,,Zatraceně, co to bylo?!" sbíral se Fiovanni nahněvaně ze země a uviděl tu holku s Chikoritou. ,,Přece jen jsem těch fazolí zase tolik nesnědl..." zamumlal.

,,Jak se opovažujete nám brát naše fazole a pokémony?! Fazoláci jsou moc zlá a hloupá organizace a proto vás ve jménu celého světa právě teď porazím a všechny fazole si vezmu a rozdám je chudým!" začala křičet ta holka ze vzduchu. Fiovanni se na ní jen zmateně díval, nechápal o čem to mluví. Jediné slovo které mu dávalo smysl bylo slovo "porazím" a "fazole", tak se hlasitě zachechtal.

,,Nikdy ti mé fazole nedám, ani když mě porazíš! Do boje, Fazoložroute!" vykřikl Fiovanni a poslal do boje jeho Gengara, co byl pokémon.

,,Jo, Kedlubňák není slabý proti fialovým Pokémonům!" zaradovala se dívka.

,,Ale je slabý, protože můj Gengar umí jedovatý útok!" vykřikl Fiovanni a Fazoložrout vyplivl nějakou fialovou kyselinu.

,,Listový útok, Kedlubňáku!" Kedlubňák se roztočil ve vzduchu a proti kyselině poslal listí, takže se kyselina obalila kolem listí a ty listy narazily do Fazoložrouta, proto kyselina obalila i jeho a on se kvůli kyselině začal rozpouštět.

,,Fazoložroute nééé! Byl jsi můj první pokémon, nevzdávej to!" Fiovanni po něm hodil fazoli.

Fazoložrout se mrštně otočil na Fiovanniho, až z něj létaly kusy kyseliny, a otevřel pusu, do níž mu spadla fazole.

Fiovanni vytáhl z kapsy plechovku fazolí a zvedl ji nad hlavu. "Fazoložroute! Mega Fazoluci! Teď!" zakřičel.

Plechovka se rozzářila a kolem Fazoložrouta se začala tvořit jakási barevná bublina. Kyselina, která ho doteď obklopovala, se rozlétla na všechny strany a začala leptat dřevo na podlaze přídi vzdušné lodi.

O pár vteřin později se rozlétla i bublina a v ní se zjevil přeměněný Fazoložrout. Měl rudé pěsti které dosahovaly na zem a na čele měl žlutý kroužek.

Dívku s Kedlubňákem tento nečekaný zvrat překvapil. Během této transformace se dívka hla vzduchem o kus dál od dění. Nyní si jen promnula oči.

"Tak co, dívko s Chikoritou? Ještě pořád si myslíš, že mě dokážeš porazit?" Velitel Fazoláků se ušklíbl. "Proti síle Mega Fazoluce nemá tvůj umrněný Pokémon žádnou šanci."

Kedlubňák se otočil na svou trenérku.

"Vzdáš se teď, nebo ti to musím dokazovat?"

"Nikdy se nevzdám" vykřikla odhodlaně dívka. "No jak chceš" zamručel Fiovanni a luskl prsty. Fazoložrout se zakřenil a praštil Kedlubňáka svojí mohutnou rukou. "Ale vždyť jste neřekl útok, to neplatí" začala ječet dívka, zatímco Kedlubňák schytával další a další údery.

"Fazoložrout je můj nejvíc největší kamarád" zasmál se Fiovanni "a když projde Mega Fazolucí, jsme v dokonalé synchro... symbi... no prostě si rozumíme. Ale už mě přestáváš bavit." Fiovanni se zadíval na Fazoložrouta a ten okamžitě zbystřil. Nechal polomrtvou Chikoritu Chikoritou a zadíval se na dívku, oči mu přitom rudě zablikaly. Ta v slzách sledovala svoji Chikoritu a najednou se jí začalo chtít strašně spát. To je divné, vždyť šla spát přece hned po Pokéčerníčku. Tady přece nemůže usnout. Nemůžzzz...

Fiovanni opět lusknul prsty a přiklusalo k němu několik fazoláků. "Hoďte to smetí přes palubu" zamručel, ukázal na dívku a otočil se k odchodu do své kajuty...

"Já se nikdy nevzdám!", slyšela dívka zakřičet sama sebe. "Akorát musím proti tobě povolat silnějšího Pokémona. Chikorito, vrať se. Alakazame, volím si tebe." Poté do vzduchu hodila Pokéball, z kterého vylezl naštvaný Alakazam.

"Jsi pěkně divoká, maličká, to se mi líbí, konečně pořádný soupeř. Fazoložroute, připrav se na zápas."

"Počkej, musíme se domluvit. Pokud vyhraju, tak vrátíš všem lidem jejich fazole. A pokud vyhraješ ty, a to je prakticky nemožné, tak ti odevzdám všechny mé Pokémony kromě Alakazama a Chikority." Dívka se na něj usmála.

"Platí," řekl Fiovanni, který ovšem netušil, že tahle holka kromě Alakazama a Chikority už žádné Pokémony nemá.

"Tak tedy začneme. Alakazame, psychický paprsek." Psychický paprsek zasáhl Fazoložrota přímo do obličeje a odhodil ho.

"Jo, psychické útoky jsou proti Gengarovi supr-účinné," zaradovala se holka.

"Tím bych si nebyl tak jistej. Fazoložroute, vstávej a použij stínovou kouli." Tentokrát schytal přímý zásah Alakazam.

"Alakazame, prosím, musíš se postavit." Alakazam se horko-těžko zvedl.

"Fazoložroute, ještě jednou stínovou kouli."

"Alakazame, ještě jednou psychický paprsek."

Oba útoky do sebe ve vzduchu narazily a vybouchly.

Dívka sebou cukla a najednou se probudila. Rychle otevřela oči a zadívala se kolem sebe. Ležela ve křoví v jakémsi lese. Byla už tma.

Ten Fazoložrout mě zhypnotizoval, pomyslela si.

Dopadla sem a posledních pár hodin se jí zdálo jen jak nadále bojuje s Fiovannim, pouze tentokrát měla i mnohem silnějšího pokémona než jen svého Kedlubňáka... Počkat.

Dívka se zalekla a v panice se rozhlédla kolem sebe.

"Kedlubňákuuuuuuu!", zakřičela. Žádná odezva. Nic.

Hlavou se jí hemžily myšlenky. Od té chvíle co dostala svého prvního Pokémona se jí děly samé zvláštní věci. Jen pár hodin od potkání Fazoláků létala mezi mraky a zápasila s jejich velitelem Fiovannim.

Proč já, řekla si. Proč zvolil Ho-oh zrovna mě? Nejsem ničím speciální... Nejsem dobrá trenérka, nedokážu bojovat proti tak velké organizaci... A nyní ani nevím kde je můj jediný pokémon.

Zvedla se. Zjistila, že pořád dokáže létat. Ale byla značně unavená, tak radši stála na zemi. Přemýšlela, co si teď počne.


ilustrace kapitoly
,,Jo, Kedlubňák není slabý proti fialovým Pokémonům!" zaradovala se dívka.

Ilustraci ke kapitole nakreslil Terrion.


Behold3r
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek  
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky