Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Kapitola 15 - Eevee a jeho trable

Skupina pokémonů se vydala po stopě, kterou díky VUKově jemnému čichu bylo možno detekovat. Po necelé hodině se octli na hranici lesa Eterna.

"Pach zesiluje, ten Eevee bude nedaleko", upozornil je Lišák.

Poté pokémoni vstoupili do lesa. Příjemný svit sluníčka vystřídala ponurá tmavá atmosféra, tolik charakteristická pro tohle místo.Větvičky pod tlapkami pokémonů křupaly a dávaly svému vědět, že tudy prochází početná skupina tvorů. I nebojácní pokémoni jako Beedrill se od nich nyní drželi dál.

"Támhle!", ukázal Turtwig směrem ke vzdálenému křoví. Když se přiblížil blíž, zjistil, že se jedná skutečně o Eevee.

"Dělej, naval Rare Candy!", zahulákal na něj travní pokémon. Eevee neodpověděl. Po chvíli tiše zaškytal a začal se celý třást.

To už se ke zlodějskému pokémonovi dostal i CoolGrovyle. "Hele, ty jsi nám ukradl Rare Candy, že?". Opět žádná odpověď, jen další tiché škytání. Zelený pokémon chvíli čekal, zda přece jen nepřijde odezva. Nepřišla. "Hele, co s tebou je? Jsi v pořádku?", otázal se.

Teď už se ozvalo i víc, než jen pouhé škytání. Byl to pláč. Proč ten Eevee pláče, podivil se Grovyle. Poté k němu opatrně přištoupil: "Hele, nebreč prosím. Prostě nám jenom vrať ten pytlík s těmi dobrotami a bude to v pohodě, nic se ti nestane", pokusil se uklidnit Eeveeho měkce.

"Víš... já", začal nesměle Eevee a otočil se k travnímu pokémonovi. Po tvářích mu stékaly veliké slzy."Já ... mě je to líto, že jsem vám ten pytlík ukradl".

Cool si hluboce povzdechl. "Co se dá dělat. Prostě nám ho vrať a nebudeme to nějak víc řešit, jo?", navrhl smířlivě.

"Jenže ... já už ho ... nemám", vzlykal Eevee, zatímco mu do očí vhrkly další slzy.

"A kde jsi ho nechal?", tázal se překvapeně Morx.

"Víš ... to ... to je těžké", nesouvisle ze sebe tahal béžový pokémon.

"Neboj, to zvládneme", znovu ho uklidnil Morx. "Uklidni se a pověz nám, co se ti stalo".

"Dobře", odpověděl mu Eevee plačtivě. "Já jsem si tady s malým bráškou hrál v lese. A najednou nás přepadnul divoký Arbok. Zaútočil na nás ze zálohy. Mě se podařilo uskočit, ale bráška to schytal". Všichni pokémoni tomu příběhu se zaujetím naslouchali. Eevee polkl a pokračoval: "Arbok si mého bráchu vzal jako rukojmí. Vyhrožoval, že pokud mu nebudu nosit každý den pamlsky, že mu ... ublíží". Při posledním slovu se Eevee opět zoufale rozplakal.

"Aha, a proto jsi nám chtěl ukrást ty Rare Candy?", zeptal se Lišák chápavě.

"No ... *škyt ... nějakou dobu ... * škyt ... před tím jsem mu nosil ... *škyt ... i nějaké dobré bobule a tak. Jenže ten Arbok začal být čím dál nenasytnější a vybíravější. Brzy se jen s bobulemi nespokojil. Musel jsem začít krást i lidské pamlsky, které se v přírodě běžně nedají sehnat. A pak jsem zahlédl ten pytlík s Rare Candy a...".

Eevee chtěl pokračovat, ale přerušil ho VUK: "To je zlé... Ale neboj se, pomůžeme ti. Nemůžeme v tom tvého brášku nechat".

"Přesně tak. Mohl jsi za námi přijít a povědět nám o svých problémech rovnou", smířlivě se na něj usmál Dratini. "My bychom ti pomohli a nemusel bys krást naše Rare Candy".

Eevee přestal plakat. "Jo, jste hodní, děkuju", řekl vděčně.

"Možná by bylo dobré začít tím, že nám řekneš, kde ten Arbok tvého bráchu drží", poznamenal věcně Mňau.

Eevee se zamyslel a pak řekl: "No, kde přesně má mého bráchu, to netuším, ale toho Arboka bychom mohli najít na takovém paloučku. Obvykle se tam vyhřívá na sluníčku", pokusil se aspoň zhruba popsat lokaci.

"Tak nás tam prosím zaveď", požádal ho Lišák.

A tak se všichni pokémoni zcela nečekaně vydali na záchranou výpravu. I přes všeobecně nepříjemnou atmosféru, která v lese vládla, se cesta obešla bez jakýchkoliv potíží. Většina pokémonů to přisuzovala faktu, že cestují pohromadě jako velká skupina, kterou by se asi většina agresorů bála přepadnout. Kromě toho skupina uzavřela obrannou formaci, na jejíchž okrajích hlídali silní pokémoni jako Totodile, CoolGrovyle, Charmy nebo Scyther. Naopak uprostřed se drželi pokémoni, kteří si v soubojích příliš nelibovali. Při případném přepadení ze zálohy by se tedy musel útočník napřed vypořádat se silnou obranou, než by pronikl k těm zranitelnějším článkům.

"Chytrý nápad, Morxi", pochválil promyšlenou taktiku Mňau.

Eevee je dokázal bez problémů navigovat, evidentně se v lese dobře vyznal. Kromě navigace však měl Eevee dost času i na to, aby si mohl povídat s ostatními. Prozradil, že žije se svým bráchou tady v lese Eterna - spíše však v jeho východnější části, která byla mnohem méně zarostlá, a tedy mnohem více prosvětlená. Do západní části se vydali jen kvůli shánění potravy. Nevyznali se zde však tak dobře a netušili, že je zde čekají nepřátelští divocí pokémoni. Už předtím se za nimi hnal vzteklý Ursaring - tomu se jim ale podařilo utéct. Pak je ale ze zálohy přepadl ten Arbok - a to už nedopadlo tak dobře.

"Vidím, že tedy zvěsti nelhaly", poznamenal Ian. "Tady v lese se opravdu děje něco divného. Zajímalo by mě co...".

Nikdo mu však v danou chvíli na otázku nedokázal odpovědět.

Dratini
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky