Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


8. Zrádnost podzemních chodeb

Billy šel po travnatém lesním porostu vedle Glocker. Firestorma nechali v Leonově domě a teď směřovali k Donově noře. Koneckonců Don stejně Billyho pozval. V listovém domě také zanechali Fruitnecka, aby Vulpixe ochránil. Tropius jim popsal, kudy mají jít, aby nezabloudili, ale Glocker prohlašovala, že si cestu pamatuje. Billy se rozhodl přespat někde jinde, protože Firestorm potřeboval klid, aby se zotavil. To zotavení bylo důležité kvůli Swiftovskému turnaji, který se měl konat již zítra a pak ještě další dva dny.


Celou cestu k Donovi nepromluvil ani Billy ani Glocker. Než došli k noře, byla už skoro tma. Zastavili se před vchodem.
"Tudy projdu." utrousila Glocker a ukázala do nory.
"Jasně." řekl Billy "Ale nech mě jít prvního ať Dona netrefí šlak."
"No dovol....." zahřímala Glocker.
"Nezná tě." vysvětlil Bullet.
"Aha. Dobře. Jak myslíš."
Billy vklouzl do nory. Glocker se spustila na všechny čtyři a následovala ho. Chodba byla mnohem prostornější, než u Firestormovy nory. Glocker otevřela tlamu, aby prohodila něco o prostornosti chodby, ale Billy ji zdviženým ukazovákem umlčel.
"Psssssst!" sykl nehlasně. Glocker kývla hlavou. Billy zabočil do zatáčky a uviděl světlo. Za zatáčkou byla velká místnost osvětlená ohněm, který plápolal ve výklenku ve zdi a několika menšími ohýnky, které byly rozmístěny všude možně na nehořlavých podkladech. Billy popošel ještě dál a uviděl nízkou hromadu nastlaného listí – pravděpodobně Donův pelech. Don však ležel vedle lůžka a čistil si kožich tak jako správná kočka. Billy udělal ještě krok a tiše vyslovil: "Done?"
Don prudce zvedl hlavu a zavolal do chodby: "Kdo je?"
"Treecko Billy." křikl Billy.
"Pojď dál." řekl úlevně Don. Billy vešel do světla a přešel k Persianovi. Ten se blaženě usmíval, ale jakmile se v chodbě objevila Glocker, úsměv mu zmrzl.
"Kdo to je?" zeptal se vystrašeně.
"Moje matka." utrousil Billy.
Don se znovu usmál: "Těší mě." zašveholil. Glocker jen kývla hlavou. Don se obrátil k Billymu "Máte hlad?"
"Jo." odpověděl Billy i Glocker zároveň.
"Máte rádi banány?"
"Co je to?!?" vyhrkla Glocker a vyměnila si s Billym užaslý pohled.
"Jeden druh ovoce." vysvětlil Don "Musím se přiznat, že jsem je vzal v lidském doupěti, kam mě zavřel jakýsi člověk. Zatoulal jsem se asi na jeho pozemek a pořádně ho naštval. Neměl u sebe Pokébally a tak mě jen zavřel do skladu, kde byla bedna plná banánů. Ty, Billy , jsi se s nimi mohl setkat na Fruitneckově krku. Ty tři zakřivené plody, co mu rostou z podbradí – to jsou banány."
"Tak o tom mi Brachio nikdy nic neřekl." řekla nakvašeně Glocker "Nikdy mi neřekl, že ty žluté věci, co má na krku, se dají jíst."
"Kdo je Brachio?" zajímal se Don.
"Můj partner. Je to taky Tropius."
"Aha." řekl Don klidně. Pak se zvedl a zabručel: "Jdu pro ty banány."
Přešel na druhou stranu místnosti, vklouzl do chodby, které si předtím nevšiml ani Billy ani Glocker, a zmizel.


Billy se za ním opatrně podíval a pak vyzkoušel pružnost lůžka. Bylo měkčí, než se na první pohled zdálo.
"Billy?" ozvala se Glocker.
"No?" houkl Billy lenivě, protože měkkost postele ho trochu uspávala.
"Jak se pak dostanu ven z nory?" řekla starostlivě. Billy se posadil. Chvíli se díval na Glocker a pak si uvědomil, že pro ni existuje jen jedna cesta ven – musela by jít pozpátku.
"Vycouváš." odpověděl.
"Ale já nevidím dozadu!" vyhrkla Glocker.
"Jen klid. Nějak to uděláme." pravil uvolněně Billy.
"Tobě se to mluví, když si ležíš na měkké posteli, zatímco já jsem tady zaseklá v díře." zamumlala Glocker. Billy se na ni zašklebil a znovu si lehl. Jeho pohoda mu však dlouho nevydržela. Než vůbec stihl dát ruce pod hlavu, ozvala se jakási tlumená rána a z šachty, kde zmizel Don, se vyvalil oblak prachu. Billy však postřehl ještě jeden zvuk, při kterém ho zamrazilo – bolestné zaječení.
"Co to bylo?" zeptala se Glocker znepokojeně. Billy místo odpovědi vyskočil a přiběhl k ústí šachty.
"Done, jsi v pohodě?" zavolal.
"Eeeergh.......Ne!" ozvalo se z chodby Donovo zasténání. Billy se rozběhl do tmavé šachty. Po několika krocích však do něčeho narazil, ztratil rovnováhu a upadl do sedu.
"Auuu!" zaskučel Donův hlas z místa, do kterého Billy vrazil.
"Promiň," zamumlal Treecko "Ale není tu vidět na krok. Co se stalo?"
"Spadl na mě strop." oznámil Don "Nejsem zraněn, ale nemůžu se pohnout."
"Hmm.......Co mám dělat?" vykřikl Billy zmateně.
"Nic. Já to tu vydržím do zítřka."
"No to snad nemyslíš vážně!"
"Myslím. Počkám tu do rána." řekl Don "Jestli chceš pro mě něco udělat, tak zítra zaběhneš pro Friedricha. Ten kdysi ovládal Hrabavý útok, tím pádem už bude vědět, jak na to."
"Dobrý plán." zabručel Billy "Máš ty banány?"
"Měly by být někde u tvých nohou."
Billy tápal kolem sebe, aby banány našel. Nakonec je nahmatal přímo pod svým ocasem. Byl to trs asi osmi banánů.
"Mám je." oznámil Billy.
"Fajn, jeden mi tu nech." požádal Don "Ale musíš ho nejdřív oloupat."
Treecko utrhl z trsu jeden banán, prokousl jeho slupku, oloupal ho a položil ho před sebe na zem.
"Dosáhneš na něj?" zeptal se pro jistotu.
"Ano. Hned se do něj pustím." pravil mlsně Don "Tak dobrou noc." dodal ještě.
"Dobrou." odpověděl Billy, zvedl trs banánů a odešel zpátky do obývací místnosti.


Když vylezl z chodby, zjistil, že Glocker má hlavu položenou na složených rukách a spí. Přistoupil k ní a zpěvavě pravil: "Mami. Mami vstávej. Večeřéé."
Glocker zvedla hlavu a otevřela oči.
"Sem s tím. Mám hlad jako vlk." vyhrkla dychtivě a z trsu, který Bullet dosud držel v ruce, si utrhla dva banány.
"Ta slupka se nejí." upozornil Billy, položil trs na zem a rovněž si vzal dva banány.
"Aha." poznamenala Glocker ironicky, vyplivla ukousnutého bubáka a trhnutím za stopku oloupala jeden banán. Byla tak dychtivá, že si ho do tlamy nacpala celý.
"Jen tak pro zajímavost," začal řeč Billy, loupaje svůj banán "Kdy jsi naposled jedla?
Glocker ještě chvíli žvýkala, polkla a odpověděla: "Včera večer jsem si dala listí z nějakého křoví. Nemohla jsem totiž najít nic jiného. Ale stačilo mi to a docela mi chutnalo."
"Ovoce je stejně lepší." ohradil se Billy a ukousl si kus banánu. Dál už večeřeli mlčky.


Když dojedli, Billy se protáhl a řekl: "Měli bychom jít spát."
"Máš pravdu, Billy. Dobrou noc." zívla Glocker a znovu si položila hlavu na ruce.
"Dobrou." zamumlal Billy a vyhoupl se na postel. Pořád ho šokovalo, že Don míní zůstat celou noc v závalu. Snad ho Firestorm nějak vyprostí, pomyslel si. Jak se jeho myšlenky stočily k Firestormovi, vzpomněl si na nastávající Swiftovský turnaj. Ale usnul dřív, než o tom stihl popřemýšlet.

CoolGrovyle
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky