Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Kapitola 2

Profesorka Ivyová právě krmila vodní pokémony. V tom najednou vidí, jak se kolem ní mihl nějaký hadí pokémon. Vyděsila se, ale zůstalo jí ještě dost rozumu na to, aby nezačala utíkat. Věděla totiž, že Ekansi se rozzlobí právě tehdy, když jim nějaký neopatrný člověk při svém útěku přišlápne ocas. Proto opatrně odcházela z vody. Zvláštní však bylo, z jakou elegancí a rychlostí kolem ní hadí pokémon proplouval. "Profesorko!", ozvalo se zezadu. Brock přicházel na pláž, zřejmě aby profesorce pomohl. "Teď ne, Brocku!", přerušila ho podrážděně. "Co se děje?", zeptal se Brock právě ve chvíli, kdy mu na rameno přistál Butterfree, kterému Brock nedávno pomohl se stravou. Zvykl si totiž, že od Brocka většinou dostane nějakou laskominu. Tentokrát však na motýlího pokémona Brock neměl čas, protože, jako zkušený chovatel pokémonů, vycítil, že něco není v pořádku. "Ztiš se, Brocku, plave kolem mě Ekans a nechci ho moc dráždit", odpověděla profesorka Ivyová. Brock s sebou škubl tak silně, že nechtěně Butterfreeho shodil. Ten, když viděl, že asi žádnou dobrotu nedostane, odletěl. Brock uvažoval, jak by profesorce v zoufalé situaci pomohl. Pak si náhle vzpomněl, že Ekans, jakožto had, nemá sluch, takže mu hlasité zvuky nevadí. "Paní profesorko, Ekans nemá sluch, takže můžu být hlasitý". (pozn.: Na poutích někdy narazíte na lidi, kteří pomocí flétny ovládají hady. Není to však pomocí vyluzované melodie, ale pomocí pohybu flétny, na kteří jsou hadi, díky svému citlivému jazyku, velmi vnímaví) "Máš pravdu", řekla profesorka Ivyová,"ale musím teď být opatrná, aby mě nekousl. Brock pozoroval vlnící se vodu. Čím déle ji ale pozoroval, tím víc mu začala být podivná jedna věc: Ekans není podmořský had, takže by měl vykouknout aspoň jednou na minutu nad hladinu, aby se mohl nadechnout. Pokémon však stále plul pod hladinou a nejevil potřebu se nadechnout. "Profesorko, ten had,...... proč se nevynoří pro vzduch?" A náhle profesorce Ivyové docvaklo: tohle není had. Klidná ale pořád nebyla. Intensivně přemýšlela: jestli tohle není had, co to potom je? Podivný pokémon kroužil oválně kolem jejích noh. A náhle se vynořil, v celé své kráse - jednalo se o velmi vzácného Dratiniho. "To není Ekans!", vykřikl Brock. "Ahoj, co tady děláš?", zeptala se uklidněně profesorka Dratiniho. "Dra, Dra-dráááá-tíííni", odpověděl sebevědomě dračí pokémon. Když Brock viděl, že profesorka už nemá strach, osmělil se a vlezl do vody. Dratini připlul i k Brockovi. Mezitím Ash, Misty a jejich nový společník, Tracey, řešili problém s Laprasem. Tento dobrosrdečný pokémon odmítal jakýkoliv kontakt s lidmi. Ash právě vyběhl před pokémonské středisko. Snažl se přesvědčit modrého pokémona, aby nasedl na dodávku, která ho měla převést k oceánu. Lapras ale jen tiše odplul k druhé části bazénu. Najednou Ashe napadlo, jak by mohl Laprase uklidnit. "Už to mám!", náhle vyhkřikl. "Co chceš dělat", otázala se Misty. "Chci Laprasovi zazpívat ukolébavku, abych ho trochu uklidnil", vysvětlil jí Ash. Náhle přiběhl k nádrži Jigglypuff, pravděpodobně přilákaný zmínce o nějakém zpívání. Ash protestoval, že se nejedná o duo, nicméně již asi po dvaceti vteřinách odešel do říše snění, podobně jako Misty a Lapras. Tracey usnul taky, ale načrtl si ještě hrubý obrys Jigglypuffa. A jako obvykle, Jigglypuff se rozzlobil, protože všichni posluchači mu usnuli, takže si vzal fix a všem počmáral tváře. Jaké bylo Traceyho zděšení, když zjistil, že ani jeho kresbu Jigglypuff neušetřil. Lapras už se však zbudil dávno před Ashem a ostatními, takže jim Jigglypuff moc nepomohl. Ash usilovně přemýšlel, jak Laprasovi pomoci a nakonec se rozhodl, že skočí za ním do vody. Ten se ale vzdaloval od břehu a od Ashe, čímž mu situaci vůbec neulehčoval. Ash naznačil, že mu nechce ublížit, když v tom najednou dopadla do bazénu střela, od níž se šířila neproniknutelná mlha. Všichni se z nenadálého útoku zděsili. Když se mlha rozplynula, rakeťáci už stáli na krunýři Laprase. "My chráníme svět před velkou zhoubou...", "...před láskou krásou štěstím a touhou...", začínala obvyklá básnička notoricky známých padouchů, zakončená Meowthovým: "...se všim všady!". Traceyho, jakožto zkušeného pozorovatele, zaujala ta poslední část. Ani tak ne pro svůj obsah, ale pro tvora, který ji vyslovil. "Cože, Meowth mluví?", nemohl Tracey uvěřit vlastním uším. Zatímco Meowth svojí výřečností zaměstnával Traceyho, Misty a Ashe, Jessie a James nenápadně připoutali Laprase k náklaďáku. "Tak se mějte, prckové", posmívala se Jessie Ashovi, Misty a Traceymu, když nastartovali auto. "To teda ne! Musíme je zastavit!". Nato však z Jamesova pokéballu vyletěl fialový pokémon. "Weezingu, použíj svoji kouřovou clonu", zavelel James, aby ještě získali výhodu při prchání. Ovzduší zamořil tmavý neprůhledný kouř, který způsobil slzení a kašlání Ashe, Misty a Traceyho. Když se kouř rozplynul a rakeťáci už tam nebyli. Ash však věděl, kam padouši zmizeli. Běžel k okraji strmého srázu z kopce. Pod ním se rozprostíral les a někde v dálce se táhle cesta podél útesu. Byla to jediná cesta, kudy rakeťáci mohli odjet. U pokémonského střediska stála 3 kola. Ash si jedno z nich půjčil a Misty s Traceym ho následovali. Vrhli dolů z kopce, rovnou do lesa. Naštěstí tudy vedla jedna uzounká stezka, kudy mohli jet, aniž by kolo přejíždělo přes nějaké kořeny, které by pohyb činily obtížnější. Nakonec dorazili až k cestě u útesu. Zastavili a čekali. Brzy se v zatáčce objevil náklaďák i rakeťáky a unášeným Laprasem. Děti počkaly, až rakeťáci projedou a vrhly se za nimi. Jessie zaregistrovala hluk a vykoukla z okýnka. "Šlápni na to!", poručila Jamesovi. Najednou auto zrychlilo a začalo se dětem vzdalovat. V Ashovi však dřímalo velké odhodlání, takže se do šlapátek opřel a zvýšil rychlost natolik, že začal rakeťáky dohánět. Brzy se dostal natolik blízko, aby vyskočil a náklaďák. Lapras se lekl a snažil se mladého trenéra setřást. "Neboj se, já se ti snažím pomoci", uklidňoval modrého pokémona Ash. "Pika, pika!", potvrdil Ashův úmysl Pikachu. Nato vyšplhal na střechu vozidla a otevřeným okýnkem se zhoupnul dovnitř náklaďáku. "Zastavte to auto!", zaburácel Ash a začal se s rakeťáky prát. Misty a Tracey zastavili, protože už jim došla energie, takže mohli jen sledovat, co se dál dělo. Při rvačce s těmito padochy jim Pikachu uštědřil mocný šok. James během snažení se zastavit Ashe a Pikachu loktem nechtěně zmáčkl tlačítko, které odpojilo přívěs, na kterém ležel uvázaný Lapras. Potom James ztratil stabilitu úplně a šlápl na brzdu. Protože už přívěs nedržel s autem pospolu, vrazil volný přívěs setrvačností do auta a obě části vozidla se staly neovladatelnými. Ash si toho všiml, takže vyskočil ven za Laprasem. Než se Jessie a James vzpamatovali, najížděli do zatáčky. Začali brzdit, nicméně přívěs se svou velkou hybností posouval celé vozidlo dál. Nakonec cesta začala stoupat. Tato zkušenost sice stačila na to, zadní část auta zabrzdila včas, ale před část auta to již nezvládla a spolu s rakeťáky se zřítila. Ash si oddechl a sestřel z čela pot, ale najednou auto nabralo přesně opačný směr - řítilo se po cestě na útesy. Protože cesta vedla stále z kopce, auto zrychlovalo. Ash si stoupl na blatník okolo pneumatiky a začal brzdit, nicméně už to moc nepomáhalo. Nakonec sice auto mírně zpomalilo, ale zřítilo se dolů do oceánu. Při pádu se uvolnila lana, která Laprase svazovala, a Ash s Pikachu, který se mu křečovitě držel hlavy, se vodního pokémony chytli. "Neboj se, to zvládneme Laprasi", řekl Ash a usmál se na Laprase. A v tu chvíli začal Lapras Ashovi důvěřovat. Uvědomil si totiž, že Ash s ním bude držet v dobrém i zlém. Dopadli společně dolů do oceánu a jako zázrakem se jim nic nestalo. Ash nasedl na záda Laprase, který se vzápětí ukázal jako výborný cestovatel přes mořské dálavy, a donesl Ashe na pevninu. A tak Ash získal Laprase, vzácného pokémona a cenného přítele.

Dratini
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky