Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat



Pokémon Red/Blue - povolená droga

Kdyby mi někdo před pár dny pověděl, že budu trávit u mašinky zvané GameBoy celé dny, asi bych se mu vysmál. Přece jenom, koho by napadlo hrát si s GameBoyem jen tak - tedy alespoň já jsem ho do nynějška využíval pouze ke zkrácení dlouhé chvíle během jízdy metrem, tramvají či vlakem. Pak přišel Pokémon.

Samozřejmě, nebudeme si naivně nalhávat, že se Pokémon zrodil přes noc - do naší malé zemičky dorazil se zřetelným zpožděním. Duchovní otec celého boomu žije v Japonsku, prvotní návrhy Pokémonu vymyslel již na sklonku roku 1995. Následovalo hotové šílenství na mnoha frontách - animovaný seriál (film v přípravě), karty, plyšové hračky a samozřejmě hra. Jak jsem se dozvěděl, podle průzkumu se Pokémon stal druhou nejoblíbenější hračkou. Také mně vrtalo hlavou, o co že to vlastně jde? Přesto - příběh, motiv a principy jsou ve své jednoduchosti téměř geniální.

Vžijte se do role desetiletého chlapce, který se chce stát nejlepším trenérem Pokémonu. Pokémony bych charakterizoval jako malé obludky - některé docela roztomilé, jiné hrozivé, často se rekrutující z řad hmyzí říše. Potvůrky se vyskytují v lese či jeskyních a čekají pouze na to, až si je někdo uloví. Podle očekávání nedají svoji kůži zadarmo. Chcete-li si takového zajímavého Pokémona získat, musíte ho nejdřív oslabit soubojem (s nějakým Pokémonem ve vašem vlastnictví) a poté na něj hodit speciální Poké míček. Takto si vyzískáte a vytrénujete vcelku pohodovou armádu, schopnou utkat se s jiným lidským soupeřem. Čili, se svými Pokémony pochodujete po světě, hledáte unikátní druhy, trénujete ty stávající a konečně - když narazíte na nějakého jiného klučinu (či holčinu) ochotného zápasit, začíná bitva. Prohrává ten, jenž nemá již žádné bojeschopné Pokémony. Ale nebojte se, nezemřou a ani o ně nemůžete přijít - to by bylo hrubé porušení pravidel. Stejně jako všude, i zde si vyskytuje tajemná skupina zosobňující samotné zlo a porušující i ty nejzákladnější pravidla Pokémonu - Rakeťáci.

Chápu, že takhle to může znít docela složitě, ale pomalu se tak prokousáváme k samotné hře. Po otevření krabičky se hrou na mě vykouknul i celobarevný manuál čítající zhruba šedesát stránek. Najdete tam opravdu všechno. Příběh, vysvětlí vám ovládání, herní principy, dozvíte se několik rad a nechybí ani tabulka Pokémonů - druhů se totiž vyskytuje bezvadných 150. Přiznávám se bez okolků - nejdříve jsem nechápavě tápal, naštěstí hned po spuštění hry se vše ukázalo v přívětivějším světle. Velmi mi pomohl i právě probíhající seriál, jenž můžete sledovat v ranních hodinách v sobotu a neděli na TV N@va. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že se tak vystavíte, stejně jako já, posměškům od zbytku rodiny. Přeci jen, v programu se jasně píše seriál pro děti, cílová skupina 10 let... ale stejně. Ať si kroutí hlavou, my jejich škodolibé úsměvy povzneseně přejdeme s elegancí Pokémonových mistrů :-).

Hru sledujete z ptačí perspektivy, šipkami ovládáte vašeho svěřence. Zmáčknete-li tlačítko, vyvoláte základní menu, které obsahuje spoustu zajímavostí. V první řadě z něj spouštíte osobní přístroj Pokédex, což je vlastně souborná databáze všech Pokémonů, které jste během své cesty potkali. Během výpravy se doslova pěchuje informacemi. Kromě obrázku obsahuje i jakýsi informační souhrn a samozřejmě lokalitu výskytu. Následuje seznam vašich malých bojovníků, které máte právě u sebe. Po vybrání některého z Pokémonů zjistíte jeho aktuální stav, počet zkušeností, útočné a obranné číslo, třídu a bojové techniky jež zvládá. Počet Pokémonů je omezen na šest, zbylé si ukládáte pomocí počítače. Tím naváži na význačná místa každého z měst, jimiž procházíte. Každá víska obvykle obsahuje obchod (různé posilovače, balónky na lov atd.), gymnázium s místním přeborníkem a Pokémon Centrum. V Centru si nejen vyléčíte všechny své potvory, navíc zde obsluhujete počítač (ukládání a vybírání Pokémonů, lahviček - ve smyslu zásoby). Malé překvapení - pokud některý z vašich kamarádů vlastní odlišnou verzi Pokémonu (o čemž trochu pochybuji, u nás je rozšířená červená verze), může přes infraport proběhnout výměna. Super. Rád bych se však opět vrátil k popisu herního menu - nechybí klasický inventář předmětů, informace o vaší osobě (vámi zvolená přezdívka (!), odehraný čas, počet Pokémonů v databázi) a uložení hry. Začne-li souboj, změní se obrazovka - v popředí stojí vámi zvolený Pokémon, v pozadí pak soupeřův (předpokládám, že zápasíte s nějakým jiným lidským borcem, ne osamoceným Pokémonem). Bitva probíhá klasicky na kola, přičemž vybíráte z několika možností - použít předmět (posilovač), utéct, zvolit jiného Pokémona či zaútočit. Kliknete-li na poslední možnost (útok), menu se dále větví. Vybíráte zápasnickou techniku, jež uplatníte na oponenta. Postupem času se totiž učíte více bojových technik - záleží pouze na zkušenosti Pokémona, kolik jich má k dispozici. Zmínil jsem se též o třídách Pokémonů - každý totiž spadá do určité skupiny, například ohnivé, vodní, normální, kamenné atd. Podle tabulky v manuálu (ale i podle logické dedukce) je naprosto zřejmé, že s ohnivým Pokémonem se velmi ztěžka útočí na vodního a podobně. S upřímností v srdci vás pak v klidu porazí i o několik zkušenostních bodů horší Pokémon.

Tomfa
Zpět na seznam recenzí
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky