Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


13. kapitola – A máte po ptákách

„Dobře, ukaž jim svůj Švih ocasem,“ řekla rozhodně Aiko a zaměřila svůj pohled na Helioptile. „Vyhni se Nárazovým útokem!“ vykřikl muž a dal ruce v bok. Fennekin se rychle porhnala kolem Helioptile, která se zkusila vyhnout se, naštěstí se jí to nepodařilo a byla zasažena Švihem ocasem. „Tak, a teď to zakonči Plamenometem,“ kývla Aiko a mile se usmála na Fennekin. Měla radost, že jí první zápas vychází. Fennekin přikývla a vyslala porti ležící Helioptile plamen ohně. Oheň Helioptile plně zasáhl a ona nebyla schopna dál zápasit. „Kruci, kruci!“ naštvaně dupl nohou poraženec a povolal svého pokémona zpět do pokeballu. Zatímco se muži hněvali na svou porážku, slečna July toho využila. „Rychle, utečte, než je čas!“ řekla a ukázala na druhý východ z dveří ukrývajících se ve stínu. Oba dva naši návštěvníci přikývli a rychle se prohnali dveřmi dolů z budovy. Než si dvojice mužů uvědomila, že jim právě utekli i s drahocennými fotografiemi, držela je v šachu policie, která právě dorazila.

Aiko a Ren se pořád hnali po lesní cestě z městečka popadající dech. „Už-jsme,“ vykoktala unaveně Aiko,“je-asi-setřásli,“ dořekla a spadla vyčerpáním na zem. „Myslím, že jo,“ řekl Ren, když se mu podařilo popadnout dech. Poté se podíval na oblohu. Už se pomalu začalo stmívat, přeci jenom bylo už 5:00 a bylo čas na vytoužený odpočinek. Vzal Aiko za ruku a zatáhl jí až na malou mýtinku v lese. „Mami, já chci domů..!“ zaúpěla Aiko a vyšvihla ruce k nebi. Ren ji ignoroval a mezitím rozbil tábořiště. Jako zázrakem vytáhl z malého batohu dva spacáky a umístil je na nejrovnější místo. Odtáhl Aiko až do spacáku a nechal ji na pokoji. „Díky,“ zašeptala Aiko a zachumlala se do teplého spacáku pomalu usínající s Fennekin na hlavě. Ren si jen povzdychl. Za jeden den tolik dobrodružství, co je asi čeká zítra? Mezitím ve vzdáleném Forest Town..

„Tak a máte po ptákách!“ zasmála se policistka Jenny a zaklapla durhému muži pouta přes ruce v domnění, že se jí povedl vynikající vtip. „To vás odnaučí, ohrožovat nevinné lidi,“ řekla přísným tónem a kývla na jejího asistenta, aby oba muže odvedl. Slečna July přikročila k policistce Jenny. „Víte, bylo by možné toto uchovat v tajnosti? Nerada bych viděla toto v novinách,“ zatvářila se slečna July ztrápeně. „Ovšem, vše bude mezi námi, nikdo se nic nedozví,“ slíbila policistka Jenny a mile se usmála. „A co se nimi vlastně teď stane?“ zeptala se zvědavě slečna July na oba mladé muže, kteří již byli odvedeni. „S nimi? Teď je asi budeme vyslýchat, pak se uvidí, možná že si něco odsedí, ale to není jisté,“ řekne policistka v tmavě modré uniformě a s krátkým sestřihem. „Dobře, můžu se ještě na něco zeptat?“ usmála se prosebně slečna July. „Jistě,“ přikývla policistka Jenny a obrátila pohled k mladé ženě. „Kdy už naše město uhradí škody na domech a budovách v tomto městě?“ řekla po chvílí váhání slečna July. Moc se bála, že jejich dříve krásné město zůstane takto poničené. V tomto městě vyrůstala a chtěla zde i zemřít. Tato otázka jí ale nebyla zodpovězena. „Víte, zkoušela jsem se přimluvit u starosty, ale nejde to. Bylo by to moc nákladné, snad někdy v budoucnu,“ řekla sklesle Jenny a pokusila se o omluvný úsměv. Tohle ale slečnu July neuspokojilo. Bála se, že pokémon opět udeří a její sny o spřátelení s legendami se rozpadne..

FireFox
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky