Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Zápas u arény

Překvapilo ho, že je v jeskyni světlo. Otevřel oči a zjistil, že ve stropě je otvor, kterým pronikalo denní světlo. Takže skutečně byla noc, řekl v duchu. Posadil se a protáhl se. Poprvé od incidentu ve Valleywiftu se cítil jako znovuzrozený. Většina ran se mu přes noc konečně zhojila a byl plný energie. Protřel si oči a zamžoural po okolí. Seznal, že se probudil první. Všude kolem leželi členové oddílu a klidně spali. Aspoň si Billy myslel, že klidně spali, dokud pohledem nezabloudil k rovné ploše v zatáčce. Vedle plochy leželi Glocker a John. Oba vypadali, že do své spací polohy spadli. Ruce i nohy rozhozené, pootevřená tlama, hlava nakloněná do boku. Rozdíl byl v tom, že John ležel na břiše a Glocker zčásti na zádech, zčásti na svém ocasu. Billyho jejich poloha znepokojila. Přišel blíž a všiml si, že Glocker svírá v ruce malou lžičku. Přiklekl, opatrně lžičku vykroutil z Glockeřiných prstů a olízl ji. Kyselost jím projela od hlavy až k patě. Odporem se otřásl:

„Brrrrr!“ vyprskl. Hned na to zvedl oči a koukal na Elite. Ležela na zádech, přikrytá jeho kožichem. V tlamě těsně pod předkusem měla zastrčené párátko a byla pořád bledá. Billymu se v tu chvíli vynořila v mysli prapodivná myšlenka. Usoudil, že Glocker a John spí v takové pozici kvůli neúspěchu – neuspěli a ze selhání upadli.

„To by pak ale znamenalo.....“ zachrčel Billy a hlas se mu zadrhl. Pak bleskově přiskočil k okraji plochy a upřel pohled na Elite. Ležela tam nehybná, bezvládná, hruď jí však pravidelně stoupala a klesala, přičemž Billymu spadl kámen ze srdce. Její tiché oddechování působilo na jeho uši jako nejkrásnější píseň.

„Žije.“ odfoukl tiše a sáhl jí na čelo. Stále měla horečku, ale citelně menší než předtím. Billy sáhl pod kožich a vytáhl zpod něj Elitinu ruku. Pohladil její čepelové listy.

„Elite, vypadáš, jako kdybys spala.“ promluvil k ní. Položil svou ruku na vrch její tlamy. Přitom se mu větvička, kterou měla Elite mezi zuby, otřela o ruku „A hele, tohle jsem dělal taky, když jsem byl ještě Treecko.“ pronesl vesele „Vidíš, další příznak toho, že jsi má sestra.“

Elitina ruka sebou škubla. Billy ucukl.

„Elite? Jsi vzhůru?“ hlesl. Nic. Zamrkal „Něco se mi zdálo.“ pokračoval v samomluvě „O sobě můžu klidně říct, že jsem snaživý. Ale kam se na tebe hrabu, Elite. Ty jsi.....Ty jsi o mnoho mnoho odvážnější nežli já a tolik jsi toho udělala pro naše bezpečí......Kvůli tomu jsi taky nemocná, víš to?“ popotáhl. Náhle však jeho pozornost uchvátil její vlasolist. Ten sice teď ležel vedle ní, zkroucený přibližně do tvaru „Z“, ale Billy si byl na takříkajíc devadesát devět procent jistý, že se před chvilkou pohnul. Teď už není pochyb, pomyslel si, ona si ze mě utahuje. Chytnul ji za vlasolist a důrazně za něj zatahal. Přitom sledoval její obličej. Koutky její tlamy zaškubaly. Uchechtl se a udělal krok stranou. Zpod kožichu vykukovaly její spáry na nohou. Natáhl ruku a polechtal ji na chodidle. Elite spár mírně sevřela.

„Aha, ty nespíš, Elite!“ křikl vítězně Billy se smíchem. Grovylka se usmála, ale oči neotevřela.

„Elite, už můžeš klidně mluvit....“ začal Billy, ale pak si všiml, že Elite vrtí hlavou.

„Nemůžeš mluvit?“ zeptal se Billy. Další zavrtění. Billy jí položil ruku na hruď. Elite v tu chvíli vydala první a taky poslední zvuk. Bezhlasně zachroptěla. Rysy jejího obličeje se křečovitě stáhly a zase povolily. Její tlama se malinko pootevřela.

„Eli?“ zaskřehotal Billy. Žádná odpověď „Jsi při sobě?“ naléhal. Stále nic. Elite zřejmě opět upadla do bezvědomí. Grovyle si povzdechl. Otočil se znovu ke Glocker. Takhle fakt vypadala, jako by ji někdo porazil v zápasu. Jednu ruku měla podél, těla a druhou nad hlavou. Též měla pootevřenou tlamu. Billy přiklekl a pohladil ji po čele.

„Mami, vzbuď se.“ zašeptal do jejího ucha. Glocker zasténala ze spaní „Mami, vzbuď se!“ zopakoval Billy hlasitě a věrně přitom napodobil Elitin klokotavý skřípák. Glockeřiny červené kruhy pod očima se zachvěly a tlama se jí zavřela. Chvíli na to se Sceptilka prudce zvedla do sedu. Neúmyslně přitom dala Billymu loktem do tlamy.

„Ummmm.“ protáhl Billy přidušeně a vyjeveně koukal na Glocker, která sice seděla, ale vypadala, že je ještě v limbu. Po pár vteřinách však široce otevřela oči a stočila je k Billymu.

„Mami, jsi v pořádku?“ vyhrkl Billy.

„Co?“ zamumlala Glocker mátožně. Pak si protřela oči a pohladila Billyho po hlavě: „Dobré ráno, Billy.“ pravila již příčetným tónem a ihned přešla k věci, která Billyho nejvíc zajímala „Hned ti řeknu, co se dělo.......no.....Úplně nejdřív jsme Elite přikryli tvým kožichem, mimochodem skvělá prozíravost od tebe. Pak John ze svých zásob vytvořil obklad na čelo obohacený ještě o nějaké léčivé látky. Následovalo podání medicíny na snížení horečky. Ta sice zabrala. Ale ještě bylo třeba potlačit bolesti a ničivé působení nemoci.......Bylo prý fakt ničivé......Prý, že to musela být nějaká strašná choroba.......Tuto fázi Johnovy práce po mně popsat nechtěj. Bylo to dosti složité a taky depresivní. Vím jen, že John tu a tam podal Elite nějaký další lék a jinak ji prohmatával, díval se jí do krku a taky používal aplikační náplasti......nebo tak nějak.“

„Co je to?“ pral se Billy okamžitě. Glocker pokrčila rameny.

„Prý si to nalepíš na tělo a ono to samo od sebe vpraví do tebe látku, kterou je to napuštěné.“ dodala.

„Eeeehhhh.“ zasténal Billy a zatřepal hlavou. Byl z toho zmatený „Jak jí teda je?“ položil rozhodující otázku.

„Během té léčby dýchala tak mělce, že jsem se o ni fakt bála.....Vím, že je to nesmysl, ale.......Ona mi mohla umřít pod rukama.....Moje nedávno nalezená dcerka....“ hlas se jí krutě roztřásl. Vypadalo to, že ji ta skutečnost, která se naštěstí neprosadila, i tak dost deptá. Oči se jí leskly.

„Mami, ona žije.“ připomněl Billy. Glocker si protřela oči.

„Promiň, asi mluvím hlouposti, že?“ řekla omluvně.

„Jo.“ vybalil bez váhání Billy „Elitin stav se bude jen lepšit.....určitě.“

„Kéž bys měl pravdu.“ pokračovala Glocker „Zajímavé bylo, že ona byla chvilinku při vědomí. A chceš slyšet její slova, která se jí v jednom kuse linula z tlamy? Byla dvě.“

„No určitě, povídej!“ houkl dychtivě Billy.

„Byly to dva téměř neslyšitelné vzdechy. ,Chci párátko.’“ sdělila Glocker „Byla jsem její žádostí překvapena, ale vyhověla jsem jí. Naštěstí bylo pár větviček na Johnově brašně. Jednu jsem vzala a strčila jí ji mezi zuby. No.....abych to dopověděla.....John se zajímavě projevoval. Během práce na Elenu mluvil a povzbuzoval ji, jako by ho snad mohla slyšet. A když jsme skončili tak ji poplácal po hrudi a řekl: ,Držela ses dobře, Elite...’ Pak mi říkal, jak na tom je. Prý je z nejhoršího venku, nejhorší působení nemoci je prý potlačeno. V těchto podmínkách je však nemožné ji úplně vyléčit. To jest, ona bude stále mít zvýšenou teplotu a bolesti v hrudi a v krku. Záchvaty horečky ji budou trápit taky, ale už ne tak často jako předtím.“

Billy přikývl a pohlédl na Elite: „Pořád se ještě vzpamatovávám z toho, že je to moje sestra, mé dvojče.“

„Já taky, Billy, já taky.“ ujistila ho Glocker „Hrozně by mě zajímalo, jak se jí vedlo, když žila jinde než my.“

„Hmmm.“ přitakal Billy.

Seděli tam spolu ještě asi dobrých dvacet minut. Pak znovu promluvil Billy: „To by mě zajímalo, proč tak často všechna příkoří odnese nějaká samička.“

Glocker se nevesele zasmála:

„To je fakt....No i když.......Peppermint je samec a taky pěkně dostal na frak. Pravdu máš ale v tom, že vy jako Grovylové, to odnášíte často, protože toho moc nevydržíte.“

„Co tím myslíš?“ zasupěl Billy. Měl pocit, jako by ho Glocker podceňovala, což, jak známo, k smrti nesnášel.

„Že Grovyle jako takový je málo odolný proti útokům a jak se zdá i proti nemocem.“ vysvětlila Glocker a úzkostně pohlédla na Elite „Chudinka malá, tohle si nezasloužila.“ zahuhlala tiše.

„Máš pravdu.“ přiznal Billy „Ale rychlost a hbitost tu malou odolnost kompenzuje.“

Glocker kývla, ale stále zírala na Elite.

„Uaaahh.“ ozvalo se hluboké zívnutí. To se vzbudili Absus a Jeff.

„Měli bychom vzbudit i ostatní.“ pronesla Glocker nepřítomně.

„Udělám to.“ prohlásil Billy a přešel k Absovi a Jeffovi „Dobré ráno, Absi, dobré ráno, Jeffe.“

„Ahoj, Billy.“ zaduněl Jeff.

„Jak je Elite?“ zajímal se hned Absus.

„Já myslím, že bychom měli nejdřív vzbudit ostatní a pak to říct všem najednou.“ mínil Billy.

„Aha, no to je fakt....“ souhlasil Absus.

„Pomůžeme ti s probouzením.“ navrhl Jeff.

Billy, Jeff a Absus začali hodit mezi členy oddílu a probouzet je. Po chvilce už se všichni, byť rozespalí, ptali na onu zásadní otázku: „Jak je Elite?“

John, který byl vzbuzen jako poslední, si zjednal pozornost všech Pokémonů a chtěl jim sdělit odpověď. Glocker ho však předešla a vylíčila to stejně barvitě, jako to líčila Billymu. Pokémoni napjatě poslouchali a když Glocker skončila, ozval se Steams: „To je jako teď......stejně neškodná jako Kurt?“

„Měls už někdy horečku, Steamsi?“ ptal se John. Vaporeon zavrtěl hlavou.

„Tak vidíš. Kdybys ji měl, tak bys chápal, že v takovém stavu může být Elite ráda, že má jen zvýšenou teplotu.“

Steams se lítostivě usmál.

„Je čas jít.“ rozhodla Glocker „Půjdeme dál jeskyní, tak jak Brandon říkal.“

„My souhlasíme, že jo?“ křikl vyzývavě Firestorm.

„Jo!“ ozvalo se ze všech stran.

„Dobrá, jdeme. Povedou nás Jeff a Absus.“ pravil John. Absus a Jeff prošli dál do jeskyně. Hned za ním šli oba Ninetalesové a Andra, pak Steams. Billy, John a Peppermint ještě čekali až Glocker uchopí do náruče nemocnou Elite, dobře zabalenou v kožichu. Poté všichni čtyři vyšli za ostatními.

Netrvalo dlouho a celá skupina vešla do absolutní tmy. Billy si neviděl na špičku předkusu. Pouze Jeffovy vzdálené pruhy, ztrácející se co chvíli za někým z oddílu, ujišťovaly Billyho, že jde správnou cestou.

„Glocker, zaktivuj čepele.“ zašeptal John.

„Nemůžu, držím Elite. Leží mi na nich.“ opáčila Glocker.

„Podej mi ji.“ vyzval ji John. Chvíli bylo slyšet šoupání tkaniny a v příští chvíli se Glockeřiny čepele rozsvítily a vyrostly do dvojnásobné velikosti. Nazelenalé světlo jasně ozářilo chodbu ve skále. Byla do kopce, čehož si Billy předtím nevšiml.

„Dobrá práce, Glocker.“ ocenil John.

„Díky.“ usmála se Sceptilka.

„Koukám, že ti vlasolist ještě nesrostl, Minty.“ oslovil John Kurta.

„No, nesrostl.“ kývl Peppermint „Lidi mi to udržovali otevřené, abych byl stále neškodný.“

„Aspoň nejsi sám.“ chlácholil ho Billy „Elite je nemocná. Taky nemůže provádět útoky....“

„Omyl!“ skočil mu do řeči John „Paradoxně je plně bojeschopná. Může provádět útoky s razancí jako dřív. Jediná věc, která jí brání v chůzi, v boji, v mluvení, je její horečka, kterou nelze snížit zpět na 39,3 °C, a její bolesti v hrudi a krku. Občas se jí udělá hůř, když chytne nával horečky.“

„Co je třicet devět tři stupňů Celsia?“ ptali se oba Grovylové a Glocker zároveň.

„Promiňte, já jsem se zapomněl s řečí....“ omlouval se spěšně John „....ehhhm.....39,3 °C je normální teplota Grovyla. A když má Elite horečku tak je ta hodnota větší.“

„Rozumím.“ pokývala hlavou Glocker.

„Já ne.“ zamumlal Billy.

„Já taky ne.“ přidal se Peppermint.

„Nevadí.“ pohodil hlavou John „Je to lidská terminologie.“ pohladil Elite po tváři „Je dost silná. Až mě to fascinuje.....Škoda, že nás odmítá nechat ve štychu. I přes svou nemoc chce zůstat s námi. Obdivuju ji.“

„Jo, to už slyšela ode mě.“ doplnil Billy. Pak se opravil „Tedy......neslyšela. Byla v bezvědomí. Mluvil jsem k ní.“

„Trpíš samomluvou, Billy?“ podivil se John.

„Ne, netrpím jí. Jen ji rád provozuju.“ odvětil Billy.

„Asi ti na ní hodně záleží, když ti stojí za to mluvit na její bezvědomé tělo.“ poznamenal John a mírně tak podráždil Billyho city.

„No, to určitě. Je to má sestra.“ uchechtl se Billy. Johnovi spadla brada „Ty to nevíš?!?“ vybafl na něj mladý Grovyle.

„No, nevím.“ zastyděl se John.

„Já jsem ti to neřekla? Ajaj.“ řekla naoko provinile Glocker.

„Tak to....lecos vysvětluje.“ pronesl John.

„Mě těší, že nejsem poslední, kdo se to dovídá.“ zašveholil Billy.

„Nebyl bys ani tak.“ informovala ho Glocker „Brandon to taky ještě neví......Je to fajn.....Zase jsme všichni z rodiny pohromadě.“ zasnila se.

Do Billyho jako by v tu ránu udeřil blesk. Zastavil se a strnul. Před očima mu vyvstala vzpomínka na jeho první chvíli v kleci. Naproti té jeho byla klec s jeho otcem – Brachiem.

„To nééé.“ vydechl tiše.

„Co je, Billy? Vypadáš jako kdyby jsi dostal elektrickou ránu.“ vyhrkl John znepokojeně, když se i Glocker a Peppermintem po pár krocích také zastavil. Billy vydal jen vyděšený skřek.

„No tak, Billy, Copak je?“ ptala se soucitně Glocker.

„Táta.....a.....Brandonova Altaria.....“ vysoukal ze sebe Billy „Zůstali tam!“

„Aha, no jo.....“ zasípala Glocker „To je blbý.“

„Jen klid.“ uklidňoval situaci Peppermint „I když se naše cesta ven za námi zavřela, pořád existuje naděje, že se kvůli chaosu v základně a otevřeným celám dostali ven jinudy.“

„No, doufám, že máš pravdu.“ pronesla znepokojeně Glocker.

„Já taky.“ kývl nejistě Billy. I přesto, že svého tátu moc nepoznal, stihl si k němu vytvořit pevné rodinné pouto. Ani ten banán jsem si od něj nevzal, pomyslel si. Sotva se mu v hlavě rozležela vzpomínka na banán, uvědomil si, že má veliký hlad. Vždyť naposledy měl před šesti dny křížaly. To bych ale byl už hodně zesláblý, blesklo mu hlavou. Chvíli nad tím uvažoval, ale nakonec odmítavě pohodil hlavou a nechal to být.

„Jak jsme daleko od druhého konce chodby?“ vyzvídal.

„Už moc ne. Za chvíli bychom tam měli být.“ odpověděl mu John.

„Dobrá.“ utrousil Billy a vyrazil dopředu. Cítil se už natolik uvolněný, aby si popovídal s Firestormem a sestrami Cliffovými. Když ty tři dohnal, úplně normálně se spolu bavili. Dokonce i Andra s Flammosy.

„Jsem rád, že jste se usmířily, vy dvě.“ říkal právě Firestorm.

„To Billy.“ zabrumlala Andra „To on mi otevřel oči......Za to mu patří ode mě veliký dík.“

„Billy, je to pravda?“ oslovila mladšího Grovyla Flammosy. Billy kývl.

„Jsi kádr, Billy.“ pravil uznale Firestorm „Asi jako tvoje sestra.“

„Jo no.“ souhlasila Andra „Billy, ty jsi fakt nevěděl, že máš sestru:“

„Jak bych to mohl vědět? Když zmizela, tak jsem měl dva týdny.“

„A proč zmizela?“ dorážela Flammosy. Billy pokrčil rameny.

„Hlavní je, že je zpátky.“ dodal.

„No......Jen tak napůl.....“ zapochyboval Firestorm „Včera jsem ještě nedoufal, že to přežije a teď nevypadá o nic líp. Podívej se na ni. Je úplně strašlivě bledá a horečku prý stále má.“

„Takhle nemluv. John jí určitě pomohl.“ vyhrkl nesouhlasně Billy. Možná to řekl až moc hlasitě, protože to Glocker a John (možná i Elite) zaslechli.

„Nebojte. Elite je již mimo ohrožení života.“ ujistil Ninetalesy, Andru a Billyho Machoke.

„To........si.....teda piš!“ ozvalo se slabé klokotavé zaskřípání. Billymu přeběhl mráz po zádech.

„ELITE!“ ozval se jeskyní mnohonásobný výkřik. Billy se otočil jako na obrtlíku a mohutným skokem se dostal až k Johnovi a Glocker. Ta teď posvítila čepelemi do Elitiny tváře. Grovylka skutečně byla při vědomí. Očima, úplně na štěrbinku přivřenýma sledovala Billyho.

„Bratře.....“ hlesla „Jsi......třída.“ Billy pocítil, jak rudne.

„Jsi větší.....mnohem......Já bych se s horečkou a ještě s bolestí hlavy neodvážil jít zpět do toho bludiště.“

Pohladil ji hřbetem ruky po tváři. Stále byla horká.

Elite se usmála.

„Co.......fff......na to říkáš.....že jsem tvé dvojče...?“ pronesla těžce.

Billy teď nevěděl, co říct. Přestože mu onen nový fakt připadal fascinující, nedokázal přesně určit, jak to na něj působí.

„No.......je to......zvláštní pocit.“ zakoktal se.

„Nezlobíš se?“ vyslovila Elite celkem bez problémů. Billy se podivil.

„Proč bych se měl zlobit? Za to, že jsem o tobě čtyři roky neslyšel? Za to nemůžeš.“ řekl upřímně „Elite, jsem rád, že jsme se našli. Mít sourozence je fajn.“

„A.....víš i to, že jsem......stejně stará jako ty?“ vypravila ze sebe Elite.

„Jo, jsi moje dvojče. Sourozenci, kteří jsou dvojčata bývají vždy stejně staří. Jsi naprosto stejná jako já.“ rozjařil se Billy „Jen jsi nesrovnatelně chytřejší než já.“

„A-ha...já zapomněla,...teda to o těch dvojčatech......No, ty jsi zase silnější a odolnější.“ opáčila Elite a nasadila křečovitě bolestný výraz „Aaa......další nával.....ugh....“ hlava jí poklesla.

„Hrome, ty návaly zvládá hůř, než jsem čekal.“ poznamenal John „Čekal bych, že po mém zákroku první nával ustojí.“

„Jen klid.“ mírnila ho Glocker „Neubránila se mdlobám, protože ji upoutal rozhovor s Billym.“

„Asi máš pravdu.“ potvrdil John a setřel Grovylce pot z čela. Vtom se zepředu ozvalo Jeffovo vzdálené volání: „Jsme u východu!“

„Pojďme.“ řekla vyzývavě Glocker „Ať se zase jednou podíváme do lesa.“

„Jo!“ zařval Billy. Rozsvítil čepele a ocasy a rozběhl se na chodbu. Byl tak nedočkavý, že se prodral mezi Flammosy a Firestormem, kteří stáli před ním, tak drsně, až Flammosy povalil. Ani se neohlédl, běžel dál. Uběhl asi dvě stě metrů chodbou, poté proběhl dvěmi zatáčkami a nakonec vylezl do velmi prudkého kopce. Ocitl se na malé ploše, na kterou by se vešli nanejvýš ještě dva Grovylové. Podstatnější však bylo, že přímo proti němu byl obloukový otvor, vedoucí ven na nějakou travnatou plochu. Světlo zvenku Grovyla oslňovalo, proto musel počkat až přivykne. Když se tak stalo, slastně vydechl a udělal poslední krok k úplnému uvolnění a osvobození v přírodě....

První, co upoutalo jeho pozornost, byla veliká budova podobná aréně po levé straně. Kolem ní byl velký okruh pěstěného trávníku a za hranicí okruhu byl les. Trávník byl zřejmě vyhřívaný, protože na něm nebyla ani vločka sněhu. Hlavní dveře budovy byly otočeny mírně k jeskyni a vedla k nim příchodová cesta. Trávník byl oplocen a v místě cesty byla nevelká brána. Přímo před vchodem do jeskyně stála trojice Absus, Jeff a Steams, všichni zády k Billymu. Na cestě, necelých dvanáct metrů od jeskyně, stála skupina zhruba dvaceti malých dětí v čele s jedním dospělým a dvěma mladistvými. Všichni tito lidé koukali na Absa, Jeffa nebo Steamse (těžko říct).

Billy se postavil vedle Absa a šeptl mu do ucha: „Co to je za spolek?“

Absus sebou škubl a hlasitě se ohradil: „Můj bože, to jsem se lekl!“

„Promiň.“ zvedl omluvně ruce Billy. Ale náhle ztuhl, když zaslechl mluvu někoho z lidí: „Koukněte děti. Ten, co právě vylezl z jeskyně – to je Grovyle.“ to řekl jediný dospělý člověk.

„Prosím, pane učiteli.“ vypísklo jedno z dětí „Proč ten Grovyle má hvězdu na hrudi?“

„To nevím, Jamie.“ pokrčil rameny učitel „Zvláštní.....“

„Pane učiteli, můžu si ho chytit?“ řeklo jiné dítě a zvedlo nad hlavu Pokéball.

„Ne, nejste na to dost staří, Malcolme.“ odmítl učitel a otočil se k jednomu z mladistvých.

„Je tvůj. Oslab ho elektrikou.“ řekl mu polohlasem, Absus, Steams, Jeff a Billy to však zaslechli.

„Billy, pozor!“ zaduněl Jeff a hlavou Billyho sunul zpět ke vchodu do jeskyně. Grovyle, bůhví, kde se to v něm vzalo (to pak ani sám nevěděl), se rozzuřil natolik, že zrudl jako jeho náprsenka. Přirozeně ho naštval i ten malý náznak podceňování, kterým ho Jeff obdařil. Z nějakého důvodu však jeho vztek vzrostl asi třikrát více než obvykle. Prudce od sebe Jeffa odstrčil a zlostně zavrčel. Trvalo pár vteřin, než trochu vychladl. Jeff, Absus a Steams na něj koukali jako spadlí z višně.

„Promiň, Jeffe.“ usykl Billy „Ale mě není radno podceňovat.“

„Dobrá, já jsem zapomněl.“ usmál se Jeff „Ale stejně si dej pozor. Nelíbí se mi to, co si tam ti lidi vykládaj.’“

„Mně taky ne.“ zamumlal již nepřítomně Billy. Pak se potutelně usmál: „Mám nápad.“ zabručel.

Člověk mezitím postoupil vpřed, hodil Pokéball a vykřikl: „Sandslashi, Hrabavý útok!“ Pokéball zasvištěl vzduchem a vyletěl z něj veliký, ježku podobný Pokémon. Jenže sotva nabyl svou pravou barvu dostal tvrdý zásah Billyho čepelemi a s vysokým výkřikem odletěl do zadu až k nohám svého trenéra. Billy totiž už nemínil zachovat defenzivní taktiku. Nechtěl na to podruhé doplatit a tak na Sandslashe nekompromisně zaútočil. A vzhledem k jeho výhodě podstaty, dostal Sandslash strašlivou ránu.

„Oho, je ostražitější, než jsem čekal.“ zalapal po dechu člověk „Grrr......Já toho Grovyla musím dostat! Sandslashi, vrať se. Ponyto, leť!“ zahodil modrý Pokéball s červenými pruhy (Greatball). Blesk odhalil velkého ohnivého koně – Ponytu. Billymu silně připomínala Firestormova přítele Netřeska (Rapidash), který ho utěšoval, když se psychicky zhroutil. Ponyta však byla menší a útlejší než Netřesk.

„Ponyto, Uhlíkový útok!“ přikázal člověk. Ponyta otevřela tlamu a vyslala na Billyho ohnivé projektily. Pro Grovyla nebyl vůbec problém uskočit. Zaktivoval Rychlý útok, několik mrštnými skoky se dostal k Ponytě a rovněž ji napadl čepelemi. Tento útok byl mnohem méně účinný, ale nápor dvojice energií nabitých ostří stačil k tomu, aby ji povalil. Billy se ihned rozpřáhl znovu, ale vtom ho přimrazil výkřik druhého mladistvého člověka: „Počkat!“

„Ee?“ protáhl Billy a ruce mu klesly podél těla. Čepele však nemínil dezaktivovat.

„Proč to nevyřešit pomocí dvojzápasu? Tady Grovyle má za sebou pět kamarádů......“

Pět?, podivil se Billy a ohlédl se. Za ním už stáli kromě Absa, Steamse a Jeffa, také John a Peppermint „.....takže má velký výběr....“ dořekl mladistvý.

„Dobrý nápad.“ poznamenal učitel „Že, Martine?“

První mladistvý zatínal pěsti a zlostně chrčel.

„Billy, co to tam děláš?“ volal Peppermint a vykročil vpřed.

„Zůstaň stát, Kurte. Všichni zůstaňte vzadu. Já to vyřídím.“ zadržel ho Billy. V tu chvíli z jeskyně vyšli i oba Ninetalesové a Andra.

„Těch jeho přátel se zdá být čím dál víc.“ řekl jeden malý kluk mezi dětmi.

„Fakt.....“ zabručel učitel „Pokud chceš s tím Grovylem jít do dvojzápasu, tak má veliký výběr, Martine.“

„To je mi jedno! Musím ho mít!“ zařval Martin „Neviděl jste, jak je agilní? Musím ho prostě chytit!“

„Dobrá, do toho....Grovyle, vyber si parťáka a připrav se, že budeš bojovat. Děti, teď uvidíte poprvé dvojzápas.“

To ne, já nechci bojovat, pomyslel si Billy a zavrtěl hlavou. Přestože se cítil plný energie, nemyslel si, že je boj s lidmi dobrý nápad.

„No tak, Grovyle. Nestyď se....“ přemlouval ho učitel. Ostatní lidi ho dychtivě pozorovali.

„Páááááni, koukejte!“ vypísklo jedno malé děvčátko a ukázalo prstem na jeskyni. Billy se prudce ohlédl. U vchodu do jeskyně již stál nejdůležitější člen skupiny – Glocker s Elite v náruči.

„Oooho.....raněný Grovyle....“ hlesl učitel „A ten Sceptile vypadá jako jeden u jeho rodičů.“

„Není raněná, je nemocná.“ namítl Billy.

„Pane učiteli, ti Grovylové jsou tři.“ oznámil celkem zbytečně jeden další klouček.

„Já vím, Billy.“ ujistil ho učitel. Hihi, jmenuje se stejně jako já, zahihňal se Billy v duchu. Dospělý přišel až ke Grovylovi.

„Odmítat výzvu k boji není hodné Pokémona, Grovyle.....Vyber si parťáka a dej si s Martinem souboj.“

Billy se po krátkém uvažování tázavě ohlédl na zbytek oddílu. Všichni Pokémoni ho dychtivě pozorovali. Právě uvažoval, kdo by tedy byl nejlepší partner, když zachytil Glockeřin pohled. Významně zamrkala a pohodila hlavou k Elite. Billy to pochopil až po chvilce a rozzářil se. Přikývl na srozuměnou a přiskočil ke Sceptilce. Srozumitelnými posunky dával najevo, že je Elite nemocná a potřebuje pomoc. Člověk koukal jako puk.

„Prosím ,pane učiteli on asi chce, aby jste pomohl jeho kamarádovi.“ vykřikl další z dětí. Učitel zbystřil:

„Aha, asi máš pravdu, Peggy. Máš bod.“ udělal pár kroků a postavil se vedle Billyho. Sklonil se k Elite. Glocker zůstala v klidu.

„Hmmm.....Má horečku, je nemocný.“ zamumlal učitel.

„Hele, ty Grovyle, bojuj se mnou a když vyhraješ tak tvého kamaráda vlastnoručně odnesu do Pokécentra.“ nabídl se Martin.

„Je to samice.“ opravil ho učitel.

„Aha,“ usmál se potutelně Martin „No má nabídka platí dvojnásob. Ale když prohraješ, necháš se chytit, platí?“

Billy se lekl. Taková nabídka se mu nelíbila. Buď se Elite uzdraví nebo se neuzdraví a ještě bude on sám chycen. Polkl naprázdno. Glocker však rozhodla za něj. Předala Elite Johnovi a udělala krok vpřed. Uchopila Billyho a otočila ho čelem k sobě. Dřepla si před něj a šeptla: „Cítíš se na to? Pomoct své sestře nebo se nechat chytit?“ Billy povzdechl.

„Chci pomoct Elite, ale nechci být v něčím vlastnictví. Poraď, mami, co mám dělat?“ hlas se mu roztřásl a on objal máti kolem krku. Glocker ho poplácala po zádech.

„Pojď do toho, Billy. Já nedovolím, aby tě chytli.“ povzbudila ho. Billy se usmál a postavil se. Nabral trochu sebevědomí a s výkřikem „Do toho.“ ukázal na Glocker.

„Konečně jsme se hnuli z místa.“ zahučel učitel „Takže, Grovyle, Sceptile, postavte se támhle.“ ukázal směrem k jeskyni „Vy ostatní, Pokémoni a vy, děti, všichni se shromážděte vedle vchodu do stadionu. Já budu rozhodčí.“

Všichni bez okolků udělali to, co chtěl. Celý oddíl Pokémonů kromě Glocker a Billyho se spolu s dětmi přesunul ke dveřím arény. Martin si stoupl proti Billymu a Glocker a učitel si stoupl k dětem a Pokémonům.

„Nuže Martine, zvol si Pokémony.“ pronesl učitel.

„Dobrá.“ řekl Martin a zahodil dva normální Pokébally „Raichu a Torkoal!“ dvakrát se zablesklo a stáli tu dva soupeřící Pokémoni. Raichu byl ohromný. Torkoal taky. Větší než obvykle.

„Takže.....?“ řekli oba.

„Můžeme začít, Grovyle a Sceptile?“ zeptal se učitel.

„Můžeme.“ zavrčela Glocker.

„Nandejte jim to!“ ozval se Andřin hlas z „diváků.“

„Takže, začínáme.....Teď!“ odstartoval učitel.

„Torkoale, Kouřovou clonu! Raichu, Hrabavý útok!“ přikázal Martin.

„Ovšem.“ kývli oba nepřátelé. Torkoal otevřel tlamu a vypustil hustý oblak kouře, který se zvolna blížil k oběma příbuzným.

„Billy, v klidu.....Čekej.“ hlesla Glocker „Až nás kouř pohltí, zaktivuj si Železný ocas a připrav se ke švihu. Já udělám něco jinšího.“

Billy přikývl. Byl dost nervózní, ale taky odhodlaný. Rozzářil si ocasy a čekal. Když je oba pohltil kouř, zaslechl odraz. Neviděl skoro nic, ale byl si jistý, že Glocker už vedle něj není. Čekal na nějaký náznak toho, že na něj někdo útočí. Po chvíli viděl, jak se na něj kouřem řítí nějaký stín. Neváhal a v pravý čas se ohnal ocasy. Ozvala se rána jako hrom. Kouř se rozptýlil a Billy s hrůzou zjistil, že to, co se na něj řítilo, byla Glocker. která teď ležela sražená k zemi Billyho Železným ocasem. Raichu i Torkoal stáli nezraněni, zatímco Glocker byla popálená na tlamě a na zádech měla modřinu od Billyho útoku.

„Proboha, promiň, mami!“ řekl zoufale Grovyle. Glocker se trhaně zvedla a bolestně sténala.

„Teď, Torkoale, Zašlapání na Grovyla a Plamenomet na Sceptila!“ vykřikl člověk.

„Scep-tilku.“ usykla Glocker.

„Raichu, Voltážní nápor na zašlápnutého Grovyla!“

„Cože?:“ nechápal Billy a sledoval Torkoala. Ten se rozběhl k němu. Billy neváhal a vyslal na přibíhajícího nepřítele proud semínek. Torkoal schytal pár zásahů, ale přesto se dostal až k Billymu a tvrdě do něj narazil. Billy bolestně zařval. Proletěl vzduchem a praštil se do hlavy o skálu. Hlava se mu zatočila a velice rozbolela. Zasténal a párkrát zamrkal, aby zahnal mžitky. Ještě včas uviděl Torkoalovu tlapu, letící shora přímo na něj. Chtěl uskočit, ale vtom se u něj zjevila Glocker, chytila ho za ruku a odtáhla z dosahu. O zlomek sekundy později chodidlo se strašlivou ránou dopadlo do místa, kde Billy předtím ležel.

„Fů.....Díky, mami.“ odfoukl Billy a hlas mu přeskočil.

„V pohodě....“ hekla Glocker.

„Raichu, Bleskový Anti-útok na Sceptila!“ zařval Martin.

Glocker vyskočila do vzduchu a blesk třeskl do země těsně vedle Billyho. Grovyle se náhle vzchopil a postavil se. Znovu musel honem uhnout před Zašlapáním. Chtěl zaútočit čepelemi, ale stihl je jen zaktivovat. Pak musel znovu uskočit.Takhle to šlo chvíli dál. Billy byl celou dobu úspěšný v uhýbání. Dokonce se mu povedlo Torkoala párkrát škrábnout čepelí. Po očku viděl, že Glocker se podobně potýká s Raichu. Za pár desítek sekund však nastal drtivý obrat. Billy náhle zaslechl Glockeřin vysoký výkřik. Rychle se podíval k druhé bojující dvojici. Ještě stihl zahlédnout, že Glocker pohltila zářivá elektrická aura energie, než ho Torkoal konečně zašlápl. Ucítil, jak ho síla útoku tvrdě přimáčkla k zemi. Celé tělo ho rozbolelo. Vnímal ztrátu energie. Před očima se mu zatmívalo. Nemínil se však vzdát. Zaktivoval ocasy a snažil se Torkoala zasáhnout do břicha, ale nedosáhl. Zapnul Absorbování a pravou rukou se ztěžka dotkl Torkoalovy nohy. Útok neměl skoro žádný účinek. Billy chtěl ještě otočit hlavu a vpálit do Torkoala semínkové střely. Nemohl se však ani nadzvednout – síla Zašlapání ho totálně přikovala k zemi. Užuž natahoval vlasolist, aby Torkoala aspoň jím rozhodil tak, aby uvolnil Zašlapání, ale dřív, než to mohl udělat, ucítil velice bolestivý pulzní náraz z boku, který mu do těla vpravil elektrickou paralyzující křeč. Zároveň cítil, že ho útok hodně oslabil a odhodil vzad. To ne, pomyslel si, to je konec. V tu chvíli znovu narazil do skály a ztratil vědomí.





CoolGrovyle
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky