Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


11. kapitola - Cukrárna bez střechy

Renjiro a Aiko konečně dorazili na malý kopeček odkud se krásně hledělo na Forest Town, jejich zastávku kde se seznámí se slečnou July. Ren se nadechl čerstvého vzduchu a ukázal na vysokou prosklenou budovu. „Tam, tam je výzkumné středisko slečny July,“ řekl a usmál se na Aiko. Ta už věděla, co se po ní chce. Proto se rychle rozeběhla dřív, než to udělá Ren.

Oba dva naši dobrodruzi brázdili široké ulice plné malých domků a podniků. Jenže většina z nich byla nějak poznamenaná-rozbořené střechy, rozbitá okna s vpadlými rámy, spadná omítka. Renjiro se zoufale koukal na domky. Tohle městečko míval moc rád, každý týden sem chodil nakupovat s jeho matkou, protože tady podle ní měli mnohem lepší rohlíky. Procházku sem si ale velice oblíbil, stejně tak i přátelské obyvatele tohoto maloměsta. „Co se tady mohlo stát?“ vytrhla ho ze vzpomínek Aiko. Ren jen pokrčil rameny. Také nad touto otázkou dumal, ale doufal, že mu slečna July odhalí to velké tajemství. Najednou si všiml Ren mešní cukrárny kam tak rád chodil se občerstvit zmrzlinou. Rychle se přihnal k výloze a všiml si poházeného nábytku a vůbec všechno bylo na zemi. Taky ne, když cukrárna už nevlastnila střechu.

Aiko dvakrát zazvonila na malý zvonek u dveří. Jedině tato budova byla moderní z celého města. Tyčila se až k oblakům a měla velká skleněná okna, odkud se dalo skvěle vyhlížet na zbořené město. Avšak ani tato budova neušla nehodě, právě naopak-byla z celého města nejvíc poškozená. Vršek budovy už byl ten tam, spousta skleněných oken byla na maděru a tu a tam byla v budově díra. Přesto tato budova pořád plnila svůj účel.

Najednou se otevřely masivní dveře do budovy. Otevřela mladá žena s blond vlasy spletenými do drdolu, na očích měla tenké brýle. Její bezchybný obličej se navíc pyšnil velkými modrými oči. Byla oblečena v bílém kostýmku, jediný pozvolna utažený šátek byl nebesky modrý. „Dobrý den, přejete si?“ zeptala se s úsměvem na tváři, leč trochu unaveným. „Ano, jsem Renjiro Sasaki a tohle je Aiko Roslit,“ představil sebe a svoji společnici Ren. „Poslal nás sem porfesor Sycamore,“ dodala rychle Aiko. „Áh, profesor,“ pochopila hned krásná slečna a pozvala návštěvníky do budovy. „Jmenuji se Gina July a tohle je mé výzkumné středisko zabývající se výzkumem legendárních pokémonů,“ představila i sebe slečna July. „Těší nás,“ usmál se Ren a potřásl si se slečnou July rukou, stejně tak i Aiko po Renovi. „Dobře, teď vás oba dva zavedu do pracovny mích výzkumníků, tam vás trochu seznámím s tím, co se tady stalo. Profesor říkal, že by vám to mohlo pomoci,“ slečna July vysvětlila, kam své návštěvníky vede. Oba ji odevzdaně následovali.

Všichni tři se ocitli v dlouhé místnosti. Po stranách byly umístěny stolky s počítači a tiskárnou u kterých pracovaly desítky výzkumníků. Místností se ozývalo bušení do klávesnic, zvuky strojů a hovory zaměstnanců. Kdyby jste byli na tomto místě hodinu a nic nedělali, museli by jste odejít s pracovníky blázince. Slečna July proto své hosty odvedla až na konec místnosti, kde to bylo o poznání tišší. Přišli k jednomu ze zaměstnanců, ale nadřízená ho poslala na chvilku pryč. Sama usedla k pracovnímu stolu. „Takže, určitě by vás zajímalo, jak k takovéto zkáze našeho města přišlo,“ řekla slečny July a bleskově klepala do klávesnic tenkými prsty. „No, protože naše město má tuto jedinečnou budovu pro výzkumy legend, stalo se tak terčem. Protože jsme zrovna fotili oblohu kvůli výzkumu o počasí, podařilo se nám vyfotit pachatele,“ řekla slečna July a na obrazovce se ukázala fotografie nějakého pokémona..

FireFox
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky