Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Vítej v partě, Argento

Trvalo dalších deset minut, než Billy a Sharphand vyšli z Pokécentra. Byla temná chladná noc. Všude bylo ticho jako v hrobě. Billy ještě trochu cítil svědění z ošetřených míst, ale byl plný sil po Brandonově posilujícím spreji. Brandon tvrdil, že je účinnější než ten pitný, ale Billy byl jiného názoru. Nechtěl však zpochybňovat Brandonovo rozhodnutí. Teď se Sharphand měli namířeno k Eclipsu, kde prý čekala Latias.

„Co myslíš, že nám Latias chce?“ nadhodila Sharphand. Billy pokrčil rameny.

„Mě spíš zajímá, jestli Latias přece jen nemá nekalé úmysly.“ vyslovil obavu. Vykročili přes parkoviště a zamířili ke křoví.

„Možná nám chce doříct to s tou lamokletbou.“ mínila Sharon, zatímco šli.

„Kletbolamem.“ opravil ji Billy „No, to asi jo. Doufám, že najde způsob, jak Firestorma zbavit té kletby. Myslím, že i ta kletba má jistý podíl na tom, že Firestorm málem umřel.“

„Největší podíl na tom má Latios.“ zavrčela Sharphand. Mezitím prošli křovím a blížili se k lesu „Vzal roha i se Spartakem.“

„No jo, bohužel tohoto nepřítele máme pořád v zádech.“ řekl trpce Billy „Dost možná, že se Spartakus stane Legendárním a pak už ho bude těžké v čemkoli zastavit.“

„To jo.“ souhlasila Sharphand. Chvíli šli mlčky. Billy teď přemýšlel na plné obrátky o tom, co právě řekl. Co Spartakus plánuje na dobu, až bude Legendárním? Bude chtít ovládnout svět? Ale lidé jsou mnohem silnější, než velké množství divokých Pokémonů, a to především svou inteligencí a smyslem pro lepší tréning a strategii, pomyslel si Billy, ovládnutí světa ze Spartakovy strany je absurdní. Musí mít jiný cíl.

„Chtěl bys, aby Latias byla naše kamarádka?“ ptala se Sharon.

„Nevím.“ zabručel Billy „Nevíme o ní nic kromě toho, že ráda působila bolest. To, že nedávno změkla, nemusí nic znamenat.“

„Jo, to si myslím taky.“ řekla a zastavila se. Billy ušel několik kroků, než se zastavil též.

„Co je?“ zeptal se.

„Cítím se divně.“ zašeptala Sharphand „Cítím svou přítomnost někde jinde než tady. Cítím, že dělám kroky, ale nepohybuju se nebo jo?“

„Ne.“ hlesl Billy. Natáhl ruku a dotkl se Sharphandiny hrudi „Cítíš můj dotek?“

„Ne.“ protáhla zděšeně Sharphand.

„Promiňte, to bude moje chyba.“ ozval se Latiasin hlas v myslích obou Grovylů „Jste nyní v dosahu mé moci. Můžu vás teleportovat na dálku, ale jste úplně na okraji rozsahu, ve kterém můžu tuto schopnost uplatnit, a to může způsobit výchylky toho, co se stane, oproti tomu, co jsem chtěla udělat. Vydržte, hned to napravím.“

„Aha, to je chyba v teleportaci.“ zasmála se Sharphand. Billy se také uchechtl. Vzápětí pocítil zvláštní lehkost, jako by byl nadnášen. Pak se mu v uších rozezněl nepříjemný hvizd a oslepila ho bílá záře. Najednou necítil zem pod nohama. Po pár vteřinách se však vše vrátilo do normálu, jako mávnutím kouzelného proutku. Billy se otřepal a seznal, že sedí na židli v nějaké kamenné hale. Bylo mu najednou příjemně teplo. Téměř ihned zaregistroval, že přímo naproti němu sedí na zemi Latias a pozoruje ho. Vlevo od něj seděla na stejné židli jako on Sharphand.

„Kde to jsme?“ byla Billyho první slova.

„V Kritické ošetřovně Swiftovského turnaje.“ odvětila tiše Latias.

„Kde?“ vyhrkla nechápavě Sharphand „Vždyť tohle není jeskyně.“

„Vše je iluze.“ vysvětlila Latias „Vše, co tu je možné vidět, cítit, slyšet a podobně, vlastně nevnímáte. Vy si jen myslíte, že to vnímáte a to vám zaručuje, jak doufám, pohodlí.“

„Ano.“ řekli Grovylové.

„Výborně, takže k věci.“ začala Latias „Chtěla bych doříct tu věc ohledně lamačů kleteb. Ano, oni existují a ano, je v našich silách jednoho najít. Je to však obtížné a já sama si k tomu potřebuji vyhledat prostředky. Teď ale otázkou zůstává: Kde si tady můžu zřídit něco jako základnu, ze které budu potřebné kroky podnikat?“

„Vlastně kdekoli.“ řekl prostě Billy „I když pokud bys chtěla něco, co by bylo jako tvůj domov, tak klidně můžeš bydlet v jeskyních hory Eclipse. Teplo tam většinou bývá a navíc to máš blízko k nám.“

„No, potřebuji vysoké místo.“ pravila Latias.

„Mohla bys žít nahoře v jeskyni u Síně slávy Swiftovského turnaje.“ navrhla Sharphand „Byla bys tam jako strážkyně tribestových obrazů, které v síni jsou.“

„No vida, to je dobrý nápad.“ rozveselila se Latias „Souhlasím.“ trochu se zavrtěla a pokračovala: „Takže tuhle věc bychom měli vyřešenu. Souvisí s tím však ještě něco: Chci se vás teď zeptat, jestli můžu být vaše kamarádka, členka party – týmu, zkrátka jedna z vás?“

Billy a Sharphand se po sobě podívali. Pak Billy řekl: „Ty, Legendární Pokémon, chceš být naše kamarádka? To je...“ chvíli hledal správná slova „Veliká čest.“

„Těší mě, že jsi poctěn.“ usmála se Latias „Ještě jsi ale nedal najevo své stanovisko.“

„Určitě ano.“ kývl hlavou Billy. V tu chvíli, zčistajasna se v něm začala shromažďovat velice povědomá energie. Snažil se ji nevnímat, ale každým okamžikem sílila. Sharphand si všimla, že něco není v pořádku a zeptala se:

„Co se děje, Billy?“

„Mám takový pocit, že za chvíli nastane evoluce.“ zachrčel Billy. Kumulace energie v jeho hrudi v tu chvíli dosáhla vrcholu a on pocítil něco jako explozi ve svém nitru. Vteřinu na to zaznamenal, jak se jeho tělo chystá na změnu. Ne, to ne, pomyslel si, nechci se ještě vyvinout, ještě nejsem připravený. Pravda, útoků uměl dost a v boji obstál více než dobře. Nicméně cítil, že se ve stádiu Grovyla může ještě hodně naučit. Po evoluci už by byl o velkou část těchto schopností, dovedností a zkušeností ochuzen. To vše si náhle uvědomil právě teď, nikdy předtím takhle neuvažoval. Proto se teď spontánně bránil dalšímu postupu evoluce. Nebylo to dvakrát příjemné. Věděl, že když ho oslepí bílé světlo, už nedokáže evoluci zastavit. Povrch jeho těla světelně pulzoval a on se ve své snaze zůstat Grovylem křečovitě třásl jako osika. Chtěl taky, aby dál mohl mít rád Sharphand jako svou jemu rovnou přítelkyni. Evoluce by ho zvýhodnila a tak nejspíš způsobila i zborcení jejich vztahu. I tento fakt byl značně motivující a dodával Billymu novou a novou sílu vzdorovat evoluci. Sharphand a Latias ohromeně koukaly, ale ani jedna z nich se na nic nezmohla.

Billy se s evolucí pral ještě asi tři minuty. Právě si říkal, že to už asi nevydrží (přece jen ho to stálo nějaké ty síly) a podlehne, když vtom odpor evoluce naráz povolil, jako kdyby povolila jedna z křížících se čepelí a ta druhá čepel promáchla vzduchem.

Billy dlouze vydechl a klesl ze židle do kleku. Se skloněnou hlavou dýchal dál zhluboka, aby se uklidnil. Přitom zíral na svůj pruh na břiše. Dokázal to – přemohl evoluci, zůstal ve stádiu Grovyla. Slyšel jen svůj vlastní dech a nepatrně i dech obou svých kamarádek. Potom uslyšel tiché ťapání a vzápětí ucítil Sharoninu ruku na svém rameni.

„Billy.“ hlesla tichounce. Neodpověděl. Stále jen koukal do země. Cítil se slabě, ale šťastně. Boj s evolucí nebyl marný i přes to, že byl značně vysilující. A právě to hřálo u srdce víc, než by se mohlo zdát.

„Billy.“ zabručela Latias „Ty ses dobrovolně vzdal evoluce?“

Billy chtěl říct: „Ano,“ ale s hrůzou zjistil, že se zažehnanou evolucí zmizela jeho schopnost mluvit. Nebyl schopen vydat ani hlásku. Zvedl hlavu a pohladil si krk, aby naznačil, že nemůže mluvit.

„Billy, jsi v pořádku?“ starala se Sharphand.

„Nemůže mluvit.“ utrousila Latias „Vydrž chvilku, Billy, já to napravím.“

Sepnula ruce, chvíli soustředila energii a pak vyslala proud energie na Billyho. Jeho hlasivky ihned začaly znovu fungovat.

„Co to bylo?“ zeptal se chroptivě.

„Bránil ses evoluci dokonale. Téměř vše zůstalo takové jako předtím, ale tvůj hlas uvízl na mrtvém bodě mezi tvým hlasem nynějším a tvým hlasem po evoluci. Naštěstí tento proces umím do jisté malé míry navrátit zpět.“ vyložila Latias.

„Billy, proč ses odmítl vyvinout ve Sceptila?“ špitla Sharphand.

„Kvůli sobě, kvůli tobě, kvůli všem.“ rozhodil rukama Billy „Prostě vím, že pro mě ještě nenastal čas. A především... Ty jsi Grovylka a já chci, abychom si byli naprosto rovni, jak to jen půjde. Nechci se nad tebe povýšit...“

„Oooo.“ protáhla Sharphand a celá zrudla.

„To je velice ohleduplné a ušlechtilé.“ ocenila Latias.

„Billy, já tě mám.... fakt moc ráda.“ vybrebtla Grovylka a přitiskla Billyho k sobě. Přitom ho políbila na krk. Billy udělal totéž. Po chvilce Sharon Billyho pustila a pomohla mu vstát „A přitom jsem o tolik starší.“ pronesla tiše.

„Ehm ehm.“ Latias si odkašlala „Vidím, že oba sdílíte názor toho druhého. Udělali byste pro toho druhého cokoli. Tak to má být. Co ty Sharphand, myslíš si, že bych mohla být dobrá kamarádka?“

„Určitě ano.“ přikývla Sharphand, ani nevěděla, že odpověděla úplně stejně jako její přítel. Billy si toho všiml a pomyslel si: To by bylo legrační, kdyby se Sharphand, stejně jako já, začala vyvíjet. To se však samozřejmě nestalo.

„Myslím, že i ostatní budou pro, Latias.“ doplnil Billy „Hodně Pokémonů z naší party.... No vlastně všichni včetně nás dvou.... Vděčí za záchranu své moci provádět útoky právě tobě. Ba dokonce ti možná někteří vděčí i za život. Takže myslím, že o tvých dobrých úmyslech se mohli dostatečně přesvědčit.“

„Co můj prokletý oheň?“ namítla Latias „Chtěla jsem poranit jen bráchu, ale právě ten oheň málem stál Firestorma život a vám způsobil řadu zranění.“ dokončila značně ponurým tónem.

„No...“ Billy se podrbal na vlasolistu „Vlastně to bylo i pro naše dobro. Latios by tě možná porazil, pokud bys ten oheň nepoužila. A to by byl konec všem nadějím... Zkrátka jsi udělala, co jsi podle sebe udělat musela.“

„Nu, dobrá.“ pravila Latias „Jo a... Nemusíte mi říkat Latias.... Mám své křestní jméno. Jmenuji se Argenta.“

„Argenta?“ natočil hlavu Billy „To je hezký. Co to je za jméno?“

„Stříbřitka.“ odpověděla Latias „Moje vymyšlenost.“

„Fajn, Argento. Vítej v partě.“ řekla slavnostně Sharphand „Věřím, že ostatní tě také nějak přijmou.“

„Ooo, děkuji velice.“ pronesla hrdě Argenta „Abych vám řekla pravdu, je to nádherný pocit, vědět, že mě má někdo rád.“

„Taky jsme rádi, že tě můžeme mít rádi.“ vyslovil Billy. Najednou dostal spontánní nápad „Argento, chceš něco vidět?“

„No určitě.“ kývla Argenta „Jsem napnutá.“

„Chci ti ukázat jedno naše posvátné místo...“ začal Billy.

„Myslíš snad...“ přerušila ho Sharphand, ale Billy hned zase přerušil ji.

„Ano, myslím halu Tribest.“ dořekl.

„Jsi si jistý, že by s tím Firestorm jakožto vůdce turnaje souhlasil?“ řekla nejistě Sharphand.

„Možná, že Argentin oheň měl podíl na zřícení stodoly, ale jeho hlavní příčinou se zdá být náraz Argentina těla do konstrukce stodoly. A podstatné je, že Argenta v původním znění jejího plánu chtěla zachránit naši partu před Latiosem...“

„Jmenuje se Vertigo.“ doplnila Argenta.

„Oho... Vertigo.“ zarazil se Billy „Tak tedy před Vertigem. Ona nás zachránila. Bohužel její plán neproběhl tak, jak měl, ale ona určitě nechtěla, aby se komukoli z nás něco stalo. Za to, že můžeme dále využívat naše schopnosti, vděčíme všichni všem navzájem, také Brandonovi, ale hlavně a především Argentě. Díky ní jsme se zmohli na odpor, když svým bráchou prorazila zeď a tak zlomila jeho moc nad námi.“

Když domluvil, zavládlo chvilkové ticho. Pak promluvila Sharphand:

„Ano, máš naprostou pravdu, Billy...“

„No... Díky této skutečnosti si myslím, že ona má právo tu naši Síň slávy vidět.“

„Ano, Billy. Máš pravdu.“ přitakala znovu Sharphand „Je to skutečně... pravda.“

„Ty o mně mluvíš nádherně, Billy.“ pravila Argenta uvolněně „Jsem poctěna... Hlavně z toho, že má snaha zachránit vás, byla vidět. Děkuju ti, Billy. Už podruhé.“

Billy se uklonil hlavou.

„No, ale zpět k věci.“ pokračovala Argenta „Co jsi mi chtěl ukázat?“

„Navedu tě. Zruš iluzi a pojď s námi ven před Eclipse.“ požádal Billy.

Chvilku se nic nedělo. A pak iluze pozvolna skončila. Billy zjistil, že sedí na Glockeřině lehátku, že Sharphand sedí na jeho lehátku a že Argenta sedí u plápolajícího ohně uprostřed. Jsem doma, uvědomil si náhle Billy. Poznával důvěrně známé prostředí. Téměř nic se za ty tři týdny nezměnilo.

„No...“ začal váhavě „Pojďme ven.“

Všichni tři se zvedli a zamířili jeskyní ven z doupěte. Před vchodem s výhledem na dosud vymýcenou část Swiftovského lesa, Billy řekl Argentě.

„Vyneseš nás nahoru, kam ti ukážu?“

„Ale jistě, naskočte.“ vybídla je Argenta. Billy se Sharphand naskočili na její hřbet a ona začala plynule a neslyšně stoupat. Jak se vznesli nad koruny nejvyšších stromů, spatřili na východě zář – již vycházelo slunce. Stoupali výš a výš podél hory Eclipse, minuli hlavní arénu turnaje a brzy dorazili k oné náhorní plošině, odkud ti nejlepší spolu s Firestormem a Psychicem chodili do Síně slávy. Billy si domyslel, že horní vstupní otvor do Síně slávy musí být vidět docela zřetelně. Ústí do oné rokle totiž bylo dost široké.

„Stoč to kolem té plošiny doprava!“ řekl Argentě. Ta přikývla, stočila se doprava a obletěla Eclipse. Nikde nebyl vidět žádný vstup seshora do rokle. Billy však spatřil další s masivů hory, který měl kuželový tvar a podivně plochý vrchol vyšší než nynější Argentina výška.

„Támhle k tomu kopci s useknutým vrchem!“ křikl Billy. Latias zvolna stoupala k vrcholu a přistála na jeho okraji.

„Jo, našel jsem to.“ usykl Billy tiše. Všichni tři teď stáli na okraji velikého otvoru, pod kterým se rozkládala velká Síň slávy Swiftovského turnaje. V hloubce asi dvaceti metrů pod nimi bylo v nejbližší zdi vytesáno šest plastických reliéfů Tribestí. Šest věrných obrazů vždy tří nejlepších Pokémonů. Z každého ročníku Swiftovského turnaje jeden obraz. V temnu byly obrazy sotva vidět.

„Jsme na místě, Argento. Toto je Síň slávy našeho turnaje. Každý rok z turnaje vyšel jako vítěz jediný Pokémon, avšak ti na druhých a třetích místech jsou tu zvěčněni též.“

„To je,... nádhera.“ vydechla Argenta a mžourala dolů na Tribesta „Smím... Smím si je prohlédnout zblízka?“

„Určitě.“ kývla Sharphand a spolu s Billym vylezla zpátky mezi Argentina křídla. Argenta se snesla ve spirále dolů. Přistála před prvním Tribestem.

„Ach bože, to už je tak dávno, co jsem se umístila na třetím místě.“ vydechla zasněně Sharphand, seskočila s Argenty a přicupitala k druhému Tribestu zprava. Byla na něm vyobrazena ona sama spolu s dalšími dvěma Pokémony.

„To jsi ty, Sharphand?“ žasla Argenta.

„Ano.“ kývla Sharphand „A tady můžeš vidět Billyho a Flammosy.“ ukázala na třetí obraz zprava. Billymu se při tom pohledu vybavila vzpomínka, jak bezmála dvacet minut stál na pódiu, zatímco Beedrill Benjamin sochal Tribestum.

„Pamatuju si na to, jako by to bylo včera.“ hlesl „Ten pocit, když jsem porazil Typhlosiona Xavera.“

„Ale na tom třetím místě je Treecko.“ namítla Argenta.

„No, on vlastně Treecko není předchozím stádiem Grovyla, že jo?“ řekla Sharphand ironicky.

„Jo táák.“ protáhla Argenta a plácla se do čela „To je Billy před evolucí.“

„Jo.“ přitakala Sharphand „A tady ho máš i jako Grovyla.“ ukázala na třetí obraz zleva a druhý zleva. Na nich byl Billy v obou případech na druhém místě a první byl Swampert Decolion. Jediný rozdíl byl ve třetím místě – na třetím zleva byla Flammosy a na druhém zleva Typhlosion Xaver.

„Hmm, jsi dobrej, Billy.“ mrkla Argenta na mladého Grovyla.

„Swampert Decolion je mimořádně zkušený a silný.“ poznamenal Billy.

„Dvakrát jsem s ním bojoval, dvakrát mě porazil. Je co zlepšovat, své porážky od něj beru jako výzvu. Neuvěřitelně mě to motivuje.“

„A kam jste se oba poděli v tom posledním roce?“ zajímala se Argenta a ukázala na Tribestum úplně vlevo, kde byl první Scyther Samuel, druhý Typhlosion Xaver a třetí Charmander Firetailus.

„Billy se bohužel nedostal ze skupiny osmifinále a já jsem prohrála semifinále proti Xaverovi a pak i boj o třetí místo proti Firetailovi.“ sdělila ponuře Sharphand.

„Dostal jsem dost těžkou skupinu.“ doplnil Billy.

„Nádherné posvátné místo.“ ocenila Argenta „Máte být na co hrdi.“

„Ten, kdo na tom má největší zásluhu, teď leží v nemocnici.“ pronesl chmurně Billy.

„To bude dobrý.“ zahlaholila Argenta optimisticky „S vaší pomocí Firestormovu kletbu zlomím.... musím.“ to poslední slovo trochu vystrašeně špitla.

„Tady jde o to, že je mnohem víc zraněný, než byl Kurt ve Valleywiftu. To je největší hrozba.“ zdůraznil Billy.

„To už jeho tělo musí zvládnout samo.“ rozhodila rukama Argenta „Musíme doufat a věřit, že on to dokáže.“

„Hele,“ vyprskl Billy hlasitě „Jak již bylo řečeno: On to dokáže a ne, že ne!“

„Pravda, Firestorm už má nejhorší za sebou,... zvládne to... O tom není pochyb.“ přitakala Sharphand.

„Pohleďte vzhůru.“ změnila téma Argenta „To bude nádherný východ slunce.“

Oba Grovylové se podívali na oblohu. Od východního okraje otvoru se nebe zbarvovalo do růžova. V síni slávy bylo čím dál víc světla.

„Naskočte, vynesu vás nahoru, ať z toho taky něco máme.“ řekla Argenta. Billy a Sharphand beze slova vylezli na její hřbet. Latias se zvedla a jako helikoptéra vyletěla až nahoru, na okraj otvoru v hoře. Všichni tři Pokémoni se pak postavili vedle sebe, zaclonili si oči a koukali na vycházející slunce.

Dlouho, dlouho koukali, jak žlutý kotouč stoupá zpoza viditelného obzoru.

„Nádhera.“ vydechl Billy.

„Úplně cítím, jak mě sluneční energie zbavuje únavy.“ protáhla Sharphand. Sedla si na vnější okraj vrcholku a přehodila si vlasolist tak, že jí šel od vršku čela po pravém rameni k břichu. Zavřela oči a začala pomalu zhluboka dýchat. Její vlasolist po chvíli začal slabě žlutě zářit a soustřeďovaly se kolem něj malinké žluté světelné kuličky. Poletovaly kolem listu, usazovaly se na něm a jakoby se vsakovaly.

„Páni.“ hlesl ohromeně Billy „Co je to?“

„Fotosyntéza.“ odpověděla Argenta „Jakýkoli travní, pouze travní, Pokémon ji umí provést. U kombinací podstat je to méně rozšířené. Pokémon, který Fotosyntézu ovládá, může čerpat energii ze slunečního záření. Sluneční energie se vstřebá do Pokémonovy kůže nebo do jeho listu, květu a podobně, a obohatí zásoby energie daného Pokémona.“

Billy znovu pohlédl na Sharphand. Stále se zavřenýma očima seděla a tiše vrněla. Sluneční paprsky hladily její vlasolist a rozzařovaly ho do mírně žluté barvy.

„Zkus si to taky.“ vybídla ho Argenta.

„Co?“ vyhrkl Billy „Vždyť to neumím. Jak bych-“

„Jednoduše.“ přerušila ho Argenta „Pokud jsou součástí tvého těla jakékoli zelené listy, postačí, když poslechneš nutkání, které z nich čiší, když je přímo vystavíš slunci. Nevím, jak to funguje, nejsem Grovylka, ale tobě to určitě půjde. Jen si sedni a zkus si to.“

„Dobře.“ souhlasil nakonec Billy. Sedl si na okraj vedle Sharon. Přehodil si svůj dužnatý vlasolist přes rameno dopředu tak jako Sharphand. Potom zapátral ve svém nitru po nějakém spojení mezi slunečním světlem a jeho vlasolistem. Zavřel oči, aby se mu lépe pátralo. Zoufalé tři minuty nemohl na nic souvisejícího se sluncem přijít. Pak náhle pocítil teplo v čele, v rukou a ve spodní části zad. Zprvu vůbec nechápal souvislost těchto míst, ale téměř ihned potom mu to došlo. Vždyť z těch míst vyrůstají moje listy, řekl si v duchu. Zaměřil se tedy jen na teplo šířící se z míst, kde rostou jeho listy. Netrvalo dlouho a našel konečně to, o čem mu říkala Argenta – nutkání pojmout slunce do sebe, vstřebat světlo svými listy. Poslechl nutkání a pokusil se pohlcovat sluneční energii. Výsledek se dostavil rychle. Skrz všechny své listy cítil, že do něj proudí energie, která ho posilovala a hřála zevnitř. Za chvíli ho teplo zaplavilo celého. Billy už ten proces nemusel dál řídit. Syntéza již pracovala automaticky a jakoby instinktivně.

Náhle se však v probíhající syntéze něco zlomilo. Všechno teplo a energie se najednou shromáždily v Billyho hrudi jako jedno velké epicentrum. Ten pocit Billy znal. Chvilku přemýšlel, ale z úvah ho vytrhla další změna. Energetické těleso uvnitř něj se začalo nabíjet ještě víc a zároveň se začalo jakoby přesouvat do jeho tlamy. A vtom na to kápl, což ho pobavilo i překvapilo zároveň. To, co se v něm shromažďovalo, vyl zárodek paprsku, který už podle všeho byl nabitý sluneční energií. Teď ale nebyl čas boje a Billy ani nepřemýšlel o tom, že by teď bojoval. Proto se snažil ten proces zastavit, seč to šlo. Zjistil však, že energetické dmutí nemá ani trochu pod kontrolou. Nemohl s tím dělat absolutně nic. Paprsek se v jeho tlamě velice rychle připravil k vypuštění a mladému Grovylovi nezbylo nic jiného než tlamu otevřít a paprsek s hlasitým energetickým šlehnutím uvolnit. Teprve při tomto úkonu otevřel oči. Ohromením by vyjekl, kdyby zrovna neprováděl Sluneční paprsek. Jeho dopředu přehozený vlasolist i čepelové listy byly rozzářené do bílo-žluta a hemžily se kolem nich ty malé sluneční kuličky. Sharphand se vedle něj postavila a jen tiše koukala.

Billy paprsek udržel ještě pár sekund, potom si lehl a přitiskl si dlaně ke spánkům.

„Co se stalo, Hvězdíku?“ ptala se opatrně Sharphand.

„Zkoušel Fotosyntézu, ale asi si pak procvičil Sluneční paprsek.“ řekla suše Argenta „Akorát mi nejde do hlavy, jakým způsobem jsi, Billy, vstřebal sluneční energii i čepelovými a ocasními listy.“

„A taky jsi ten paprsek nabil strašlivě rychle.“ dodala Sharphand.

„Neměl jsem nad tím vůbec kontrolu.“ šeptl Billy a posadil se „Vůbec to nechápu.“

„Ale Fotosyntéza je dobrá, že?“ zachechtala se Argenta.

„No jo.“ usmál se Billy a na samovolný Sluneční paprsek přestal myslet.

„Pojďte se znovu kochat.“ vybídla Argentu a Billyho Sharphand. Všichni tři se tedy postavili vedle sebe a opět dlouho stáli a zírali, jak vycházející slunce prosvětluje kraj i nebe. Billy ve slunečním kotouči a celém jeho východu spatřoval symboliku nové naděje pro Firestorma a také nadcházejících událostí, jejichž ráz se dnes opět zcela změnil. Vrátili se z dlouhé výpravy, úspěšné výpravy. Jsou zase doma. Neví nic o jejich nepříteli, takže nemůžou podnikat nic pro překažení jeho ďábelských plánů. Mohou jen čekat nebo tápat. A pak tu byl Firestorm a jeho prokletí a zranění. Díky východu slunce měl Billy pocit, že vše bude zase v pořádku. Jakoby tento sluneční pohyb rozdával samý optimismus a naději. Jakoby rušil všechny temné stránky věcí.

„Nádherná věc, ten východ slunce. Hned se díky němu cítím suprově.“ pronesl Billy pomalu.

„Já taky.“ souhlasila Sharphand „A dokresluje to fakt, že jsi tu se mnou, Billy.“

Billy se začervenal a políbil Sharphand na tvář.

„Prostě je teď nádherná chvíle, když tu stojíme jako přátelé a koukáme na východ slunce.“ přidala se Argenta a vsunula hlavu mezi Billyho a Sharon. Ti ji oba chytli kolem krku a dál spolu pozorovali východ slunce.

No, máme-li jeden druhého, pomyslel si Billy, dokážeme vše!







KONEC DRUHÉHO DÍLU






CoolGrovyle
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek  
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky