Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


15. Pochoutka z mládí

Když vyšli před spojovací jeskyni, slunce bylo hodně vysoko na obloze – chýlilo se k poledni. Fruitneck chvíli mžoural do slunce a pak se zeptal: „A kam vlastně chceš letět, Glocker?“
„Víš, kde leží město Swift?“
„No jistě.“
„Trochu se proletíme nad Swiftem.“ řekla Glocker neurčitě „Chci najít nějaký zdroj potravy.“
Fruitneck začal něco namítat, ale GLocker ho rázným gestem umlčela a chtěla mu vylézt na záda. Fruitneck ale uskočil a řekl: „Já tě neunesu, Glocker. Promiň, ale uvědomil jsem si to až teď.“
„Já taky.“ řekla zklamaně Glocker.
„Nevěš hlavu. Někoho seženu.“ povzbudil ji Fruitneck a vzlétl. Přeletěl až nad neshořelou část lesa a snesl se mezi stromy. Glocker a Billy by stihli nejmíň pětkrát vyšplhat do Zotavovny a zpátky, než se Fruitneck konečně vrátil a přivedl s sebou Skarmoryho Marcuse.
„Dobrý den.“ pozdravil Marcus svým mechanickým hlasem.
„Tys už na Marcusovi letěla, tím pádem nevidím důvod, proč bys ho nemohla využít i teď.“ pravil věcně Fruitneck. Marcus se otočil zády ke Glocker a řekl: „Nastup si, Glendo.“ Glocker si vylezla na Marcusova záda a přestože se Marcus zdál být stejně velký a mohutný jako ona, neměl očividně žádný problém s její váhou.
„Naskoč si, Billy.“ vybídl Treecka Fruitneck. Billy si vyskočil na Fruitnecka „Můžem!“ křikl Tropius a spolu s Marcusem se odlepil od země. Přeletěli celý Swiftovský les a zastavili se ve vzduchu nad lidským městem. Billy poprvé viděl město tak z blízka, že rozeznával i lidi.
„Marcusi, Fruitnecku, Billy! Koukněte!“ zařvala Glocker a ukázala na něco dole za městem. Billy se vyklonil zpoza Fruitneckova krku. Dole za Swiftem se rozkládalo velké pole s nějakou plodinou. Marcus a Fruitneck se rozlétli k poli a přistáli u okraje. Billy a Glocker sesedli. Sceptilka poskočila radostí.
„Panstvo, já vím, co to je!“ zašveholila „Myslím, že se tomu říká kukuřice. Řeknu vám, nikdy jsem nejedla nic lepšího. Ale už je to dávno. To jsem byla ještě Treecko.“ přistoupila k poli, chvíli tam něco kutila a pak se otočila a měla v ruce klas kukuřice. Byla zralá a sytě žlutá. Glocker se do ní užuž chtěla pustit, ale v poslední chvíli se zarazila, když viděla Marcuse, Billyho a Fruitnecka, jak ji zaujatě pozorují. Natáhla ruku s kukuřicí k Billymu.
„Ochutnej.“ pravila mlsně. Billy si od ní klas vzal a zakousl se do něj.
„Ne, ne, zlato. Musíš to okusovat.“ upozornila ho Glocker. Billy poslechl a oddrolil zuby pár semínek. Semínka byl šťavnatá a měkká.
„Není to špatné.“ ocenil kukuřici. Ale na Nanab to nemá, dokončil v duchu. Glocker se usmála a opatřila kukuřici i sobě. Ale dřív, než ji stihla sníst, ozval se rozzlobený řev:
„Kliďte se od mého pole! Toto je soukromý pozemek! Taurosové, vyřiďte je!“ to řekl jakýsi dospělý, asi třicetiletý člověk, který se znenadání zjevil nedaleko od nich, a hned odhodil dva Pokébally. Bílý záblesk po chvíli odhalil dva Taurose, kteří se okamžitě rozběhli ke Glocker a spol. Marcus s Fruitneckem nečekali a okamžitě vzlétli. Glocker vykřikla: „Billy! Uskoč do pole! Honem!“ a sama sebou hodila do kukuřičného porostu. Billy uskočil, ale musel na druhou stranu, protože Taurosové byli příliš blízko. Prohnali se plnou rychlostí místem, kde Billy ještě před chvílí stál. Treecko se bleskově otočil, zaktivoval Rychlý útok a doslova vletěl do kukuřice. Taurosové ani člověk nijak nereagovali. Billy hned za hranicí porostu našel Glocker a oba dva pak utíkali porostem, aniž věděli kam. Po pár desítkách metrů se Billy zastavil. Uvědomil si totiž, že zabloudil. Otočil se a zcepeněl hrůzou. Glocker nebyla k nalezení, přitom si Billy byl jistý, že na začátku běžela vedle něho. Párkrát se otočil kolem dokola. Zaposlouchal se. Zprvu nic slyšet nebylo. Pak se ozval Marcusův hlas: Billy! Tady jsme! Anebo počkej tam! Já tě vyzvednu!“ Billy neměl tušení odkud Marcus volá. Ale za chvíli se vedle něj snesly Skarmoryho dlouhé spáry: „Chyť se!“ vyzval Marcus Billyho. Billy si vylezl na spár a Marcus odlétl na sousední stranu pole. Tam už čekal Fruitneck.
„Ten člověk tam furt hlídá. Ale nejde po nás.“ oznámil, když Marcus dosedl na zem „Kde je Glocker?“
„To nevím.“ řekl Billy sklesle.
„Já ji najdu. Shora ji uvidím.“ nabídl se Fruitneck.
„Neuvidíš.“ zchladil ho Marcus „Já jsem ji taky neviděl.“
„V tom případě si musíme zavolat posily.“ řekl zklamaně Tropius.
„Proč?“ podivil se Marcus.
„To ti pak vysvětlím. Vezmi Billyho a připravte všechny Pokémony na pátrací akci. Já zařídím rychlou dopravu.“
„Vždyť to není nutné. Můžem pole prohledat sami....“
„Marcusi, prober se. Vždyť Glocker může být kdekoli v tom poli, které je nejmíň tak velké jako půlka Swiftovského lesa!“
„Dobře. Tak už nehudruj. Billy, vyšplhej mi na záda.“
„Zkusím to.“ řekl Billy váhavě. Přišel k Marcusovým pštrosím nohám a vyšplhal po nich až na Skarmoryho záda, která byla zvláštně tvarovaná. Jejich křivky tvořily dokonalé sedadlo. Billy zalitoval, že je Marcus Skarmory. Jeho ocelová záda nebyla moc pohodlná.
„Fajn. Takže já letím shánět Swellowy. Žijou v sousedním lese, ale bude to rychlé jednání.“ vyhrkl Fruitneck v rychlosti a odletěl směrem na druhou stranu od Swiftu.
„Chyť se mě kolem krku, nebo spadneš.“ houkl Marcus přes rameno. Billy objal Marcuse kolem krku a ze všech sil se k němu přitiskl.
„Drž se!“ vykřikl pisklavě Skarmory a prudce mávl křídly. Vzlétl o dost rychleji, než Fruitneck a rozlétl se jako stíhačka směrem k Eclipsu. U jeho úpatí byli opravdu rychle.
„Počkám tu.“ hekl zadýchaně Marcus „Přiveď ostatní.“ Billy se svezl z ocelového hřbetu a vešel do jeskyně. Pokémoni v Kritické ošetřovně seděli všude možně a bavili se mezi sebou. Firestorm ležel na tom samém místě jako předtím, ale nespal. Flammosy u něj nebyla. Billy došel k Firestormovi. Byl už odpočatý a plný energie.
„Ahoj.“ zabrumlal „Hledali jste jídlo?“
„Jo.“ přikývl Billy „Našli jsme ku......ku.....ehm.....jak se to jmenuje.......takový klas se žlutými semínky.“
„To neznám.....A je to aspoň dobré?“
„Ujde to.“
„Kde máš mamku?“
„Ta je nezvěstná“
Firestorm se prudce nadzvedl „Cože?!?“ vyjekl.
„Utíkali jsme před jedním člověkem a přitom se mi ztratila.“
„To musíme vyřešit!“ pravil Firestorm rozhodně a vstal.
„Proto jsem přišel.“ konstatoval Billy „Kde je Flammosy?“
„Koupe se......“ řekl Firestorm neurčitě „Myslím, že je ve Zotavovně.“ dodal.
„Zajdu pro ni.“ pronesl Billy „Ty zatím všechny svolej a vyveď z jeskyně. Všichni se zapojí do pátrací akce.“
„Dobře.“ přikývl Firestorm. Billy poplácal Firestorma po zádech a zamířil k šachtě s plošinami. Nijak nespěchal, když šplhal do Zotavovny. Zhruba v půlce šachty zaslechl Flammosyn nezaměnitelný hlas. Jakmile vešel do Zotavovny, uviděl Flammosy, jak se koupe v jeho staré vaně a pobrukuje si. Jakmile postřehla Billyho, pokynula mu hlavou. Billy přišel až k vaně.
„Ahój.“ protáhla Flammosy s širokým úsměvem ve tváři.
„Ahoj. Myslel jsem, že ohniví Pokémoni nemají rádi vodu.“ podivil se Billy.
„To jo, ale studenou.“ zasmála se Flammosy „Tahle voda je přizpůsobena mému vkusu.“ Billy chtěl užuž omočit prsty ve vodě, ale Flammosy zakřičela: „Ne! Spálíš se! Je to extrémně horké!“ Treecko ucukl:
„To mě nenapadlo.“ vydechl.
„Počkej!“ vyhrkla Flammosy a potopila se pod hladinu. Chvíli z ní nebylo vidět víc, než bublinky, které vydechovala. Pak se vynořila a vylezla z vany. Otřepala se a oslovila Billyho: „Něco se stalo, Billy? Jsi nějaký zaražený.“
„Jdem hledat mou matku.“ řekl Billy ponuře „Ztratila se mi v poli.“
Flammosy vykulila oči (Jakmile Billy spatřil zvětšené zelené zorničky, znovu upadl do transu.) a vyjekla: „Fakt? Tak to ráda vypomůžu.“
„Aha.....V tom případě pojď se mnou dolů.“ zabrebtal Billy, jakmile byl znovu schopen slova a pokynul k šachtě.
„Děkuji.“ řekla Flammosy uctivě a prošla kolem něho. Společně pak sešplhali do Kritické ošetřovny. Tam už bylo prázdno. Proto pokračovali dál před Eclipse. Tam už byl Firestorm spolu s ostatními Pokémony. Billyho překvapilo, že už tam kromě Samuela nevidí nikoho, kdo by byl větší, než Eevee Numby. Ale pak zauvažoval a uvědomil si, že tam kromě doktorů ani nikdo větší nebyl. Jediný takový, Glalie, který mrazil Flammosynu tlapu, odlétl už předtím.
Firestorm si jich všiml a zamířil k nim.
„Zdravím, Flammo. Jaká byla koupel?“
„Dík, skvělá. Jaký je plán, Firestorme?“ otázala se Flammosy.
„Čekáme na dopravu.“ vysvětlil Firestorm „Pak doletíme s ostatními k poli a začneme ho kousek po kousku pročesávat. To by v tom byl čert, abychom ji dřív nebo později nenašli.“
„Skvělé.“ přikývla Flammosy „Mimochodem, Billy: Jak jsi mohl Glocker ztratit v poli?“
„Kdybys viděla, jak jsou ty rostliny vysoké, mluvila bys jinak.“ odsekl Billy.
„To nevím.“ přiznala Flammosy.
„Tak vidíš.“
„Když už o tom mluvíme,“ ozval se Firestorm „Co se vlastně stalo, že jste museli utíkat před člověkem?“
Billy Firestormovi krátce vyložil, jak to bylo.
„V takové situaci, Billy, se můžeš s člověkem dohodnout, že se utkáš proti němu v zápasu, a že když vyhraješ tak si od něj můžeš nabrat té jeho plodiny, co hrdlo ráčí.“ radil Firestorm.
„Ovšem za předpokladu, že by mě vyslechl.“ doplnil Billy.
„No jasně.“ přitakal Firestorm.
„A co se dělo u vás?“ změnil téma Billy.
„Když jsem se probudil Flammosy už byla taky vzhůru. Ale ještě jsme se ani pořádně nerozkoukali a už o nás královsky pečovali doktoři. Dělali nám různé obklady a kúry a díky těmto jsme se poměrně rychle zcela zotavili. Jenže pak jedna Chansey vyzkoušela na Flammosy nějaký svůj experiment a.....“
„Zadrž!“ vyštěkla Flammosy „Řeknu mu to sama! No.......prostě.....zkoušela na mně nějaký svůj balzámový lék. Sice mi pomohl, ale měl tak divnou konzistenci, že se nedal ani vmasírovat ani setřít. Proto jsem se musela vykoupat. Ten balzám měl totiž modrou barvu. Ani si nepřej vidět, jak jsem vypadala!“
To už Firestorm nevydržel a vyprskl smíchem. Flammosy zvedla přední tlapu a vlepila Firestormovi pořádnou facku.
„Řekla jsem ti už nejmíň milionkrát, aby ses tomu nesmál!“ zavrčela temně. Firestorm se ještě hodnou chvíli otřásal potlačovaným smíchem.
„Promiň......ale....nikdy....v životě jsem....neviděl....modrého Vulpixe......echachachachacha...“ vypravil ze sebe stěží.
„Moc vtipné.“ řekla Flammosy ironicky.
„Ještě jsem tě ale měl nejdřív ukázat Numbymu, než ses šla vykoupat. Možná by chytil takový záchvat smíchu, že by ho to donutilo promluvit.“ řehtal se Firestorm. Při této průpovídce Billymu zaškubaly koutky tlamy.
„FIRESTORME, NEŠTVI MĚ!!“ zaryčela Flammosy.
„No jo, dobře. Dost bylo legrace.“ pravil zajíkavě Firestorm a přestal se smát. Billy urychleně změnil téma.
„Kde vězí Fruitneck s tou četou nějakých......Swellowů......nebo tak nějak se jmenují?“
„Buď trpělivý.“ uklidňovala ho Flammosy „A hele. My o vlku....“ a kývla hlavou směrem k horizontu. Nad Swiftem se v dálce objevily obrysy několika létajících Pokémonů. Postupně se siluety změnily ve Fruitnecka s několika Swellowy v závěsu.
„Nazdar, vespolek!“ zahlaholil Tropius, když spolu s četou dopravců přistál pod úbočím kamenitého kopce.
„Jdeme!“ zavelel Firestorm a seběhl po kamenech dolů. Ostatní Pokémoni ho následovali a rozestavili se po dvojicích ke Swellowům. Firestorm nevěřil vlastním očím: „Chtěl jsem jim právě říct, aby přesně tohle udělali.“ vyhrkl tiše směrem k Fruitneckovi. Pak si vyskočil na Tropiusova záda a zahalekal: „Flammosy, Billy vylezte si za mnou. Ostatní nasedněte na své Swellowy a můžeme startovat.“
Flammosy a Billy došli k Fruitneckovi a vyšplhali na jeho hřbet za Firestorma. Dvojice Pokémonů nasedly na Swellowy. Samuel si vyskočil na Marcuse.
„Nikdo nemá problém s váhou svých pasažérů, hoši?“ zeptal se hlasitě Fruitneck.
„Ne.“ ozývalo se postupně od Swellowů.
„Startujem!“ vykřikl Firestorm.
Celá flotila se zvedla a letěla směrem k městu. O pár minut později přistála u okraje pole a pasažéři seskočili ze svých dopravců.


CoolGrovyle
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek Pokračování >>
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky