Poke #1 Poke #2 Poke #3 Poke #4
Forum Chat


Dratiniova píseň

5. Ubrečený případ

Po dobrodružství s Yanmou se Vanesa, Rošel a Dratini vydaly opět svou cestou - do Fialkového města a teď procházejí řídkým lesem po turistické cestě…

Škoda že tam nebyly jiné Yanmy. No jo, ale teď už přestaň myslet na Yanmy a mysli na něco jiného. Tak dobře ale… Tak!! Jojojo… Dre,dre,drééétini!

Při cestě ale najednou uslyší veliký řev! Kjůůůůůů! Co to je? Co může takhle řvát? Pak postoupí o pár kroků a vidí sestru Joy a malého Cubona….

Kjůůůůů! Kjůůůů! Tak nebreč Cubone, uklidňuje Cubona sestra Joy, ale ten brečí dál…

Co se mu asi stalo, že tak pořád brečí, co asi Rošel? To nevím, Vaneso, ale asi něco hrozného, když tak brečí! To určitě! V tom si jich sestra Joy všimla, zrovna, když si představují, co se asi Cubonovi stalo. Co když ho někdo odvlekl od rodičů!?! Nebo mu někdo ublížil?!?! To snad né! Áááá! Zakřičí leknutím holky, když jim dá na ramena sestra Joy ruce. A promiňte sestro Joy, my jsme se lekly. To nic. A co se tomuhle Cubonovi stalo, že tak brečí? Ztratil svou kost, co Cubonové vždy mají a tak už 1 týden brečí. Kvůli takové maličkosti? Proč si nevezme jinou? Pro Cubony je jejich kost jediným majetkem a za žádnou jinou ji nevymění. A kde ji ztratil? Někde u vykopávek. Vykopávek? Tady u nás jsou vykopávky kostí prastarých Pokémonů. A tam ji ztratil? Ano a tak už ji nedostane protože tam nikdo nesmí. A proč? Je to přísně chráněné aby tam nikdo nic neukradl, ty kosti jsou velmi cenné. A co s Cubounem? To nevím. Takhle ho přece nemůžeme nechat! Ale co s tím? My něco vykoumáme sestro, nebojte se. Doufám kvůli Cubounovi. Kjůůůůů! Kjůůů!…

Tak co uděláme, Vaneso? To zatím nevím. Něco ale musíme udělat! To jo! Musíme na něco přijít! Tak jdem přemýšlet! A tak se holky usadily na odpočívadle kousíček od blízkého města a přemýšlely…

Už vím! Co? A! Ne, to ne. Ach jo! Tak jinak. Třeba..! Né! To taky ne! To je hrůza! Mě nic nenapadá! Už vím! Tak se tam vkrademe a kost přineseme! Ale není to nezákonné? To je, ale musíme to pro Cubona udělat! Tak dobře!

Holky počkaly na večer a v 20:03 se vydaly s Dratinim podle mapy k vykopávkám. Přišly před zamčenou bránu, byla vysoká a plechová. Tak jak tam? Je dost vysoká! Nějak se tam dostanem, jen to promyslet. Všichni se rozhlédli a po chvíli Vanesu zaujala hromada krabic kousek od ní. Rošel! Rošel! Volala potichu Vanesa. Přiběhl samozřejmě i Dratini celý od pilin, jak zkoumal jejich velkou hromadu. Jak se všichni sešli, tak Vanesa vysvětlila svůj úmysl: Tamty krabice dáme na hromadu a po vzniklém sloupu vylezeme nahoru a pak šup přes bránu. Všichni souhlasili a začali tvořit krabicový útvar. Vypadá pěvně, co? Říkala velmi nejistě Rošel. Snad to přežijem. To doufám! Dre, dré! A tak začaly lézt. Nejdřív Dratini, kterému to šlo dobře, protože váží opravdu málo. S holkami to bylo horší. Nejdřív šla Rošel. Jak se dotkla krabic, začaly se nepěkně pohupovat, což holkám vůbec na kuráži nepřidalo. Jak dala nohu na druhou krabici a ruku na krabici třetí, třásly si obě holky jak Bellsprouti. Jak dala Rošel ruku a nohu na bránu a když z ní seskakovala dolů, Vanesa se rázně jako na pozor přestala třást a sebevědomě dala nohu na druhou krabici a ruku na krabici třetí když v tom KŘÁP! Všechny krabice spadly i s Vanesou na zem! Auuuuu! To bolí. Achjo! Vaneso! Není ti nic? To je fakt skvělá otázka! Jak se tam dostanu? Na ty krabice mě už nikdo nedostane! Mám nápad, Vaneso! Rošel se zadívala na Dratiniho a tomu se to moc nelíbilo a chtěl utéct, jenže Rošel ho chytila za ocas a přehodila ho přes bránu. Drééé! Dréé! Řval Dratini ale marně, Vanesa už ho chopila a vyšplhala po něm přes bránu. Drééé…! řval vytahaný a teď dvakrát tak dlouhý Dratini. Pšš! Buď zticha! Drééé! Šeptal si teď už potichu Dratini. Tak jdem najít tu kost! Jo! Ale musíme být potichu, ať nás neuslyší noční hlídač! Tak pššš a jdem!

Po chvilince došli všichni k malé, zelené budově. Tam budou kosti a nejspíš i ta Cubonova, když braly všechny kosti. Ale to by to věděli, že není pravěká, ale Cubouna. Nojo, ale..Koukni! Támhle na té ceduli na tom baráčku je napsáno: Ověřovna kostí Takže tam může být ta Cubonova kost! Tak dem!..

Holky s Dratinim se vydaly ke dveřím budůvky, ale ouha, dveře jsou zamčené na železný zámek! Co teď?!?! Tak to nevím! Drééé?! Jdem zas přemýšlet…

Po chvíli Rošel něco napadá: Tak tam vlezeme oknem. To asi né. A proč? Koukni, okna jsou téže zamčená. Ach! Tak dál…

Po pár minutách je zde nápad nový: Tak se tam prokopeme. No, zkusíme vymyslet něco jiného ale tohle si dáme do zálohy, jo? Tak jo..

Holky ale už nic kromě nápadu vlézt tam komínem, který zavrhly, nenapadlo, a tak sešlo na prokopání… Najdem nějakou lopatu. Ale já žádnou nevidím. Musíme to tu prohledat pořádně. Tak Let´s go!…

Po nějaké té dobičce Dratini objevil malinkou lopatičku. Ale ta je tak malá, stou se tam nikdy neprokopem! To máš pravdu, ale co s tím, když tady žádná jiná lopata není! Tak nám pomůžou naši Pokémoni. Drééééééééééééé!…

Chiko, volím si tebe! Chikorito, volím si tebe i tebe sentrete! Chiko! Sent! Chikochiko! Tak naši Pokémoni, teď okamžitě kopejte a podkopejte se dovnitř! Chi! Se! Dre! Všichni Pokémoni padli před děsivým úkolem, ale stejně se od něho neosvobodili…

Chikorito! Chiko! Sentrete! Dratini! Tak kopejte! Chiko! Listovou břitvu ať je ta půda měkčí! Ty taky, Chikorito! Chiko! Chi! Dratini! Sentrete! Odnášejte tu hlínu! sent! dréé!…

Za nějakou tu delší dobu byl tunýlek hotov, jenže Vanesa a Rošel už usnuly.. Chííííííko! Áááááááááá! My jsme asi usnuly? Chiko!! Tak dobře, vstávej Rošel! Co? CO? CO? Jéé! Asi jsem zaspala? No jo, ale teď už pojď. Dobře, všichni Pokémoni za námi! Dre!..

Ten tunel je malý, tam se neprorvem! To musíme! Tak všichni tlačte! Dratini na konec, ty se tam dostaneš sám. Dréé!..

Všichni Pokémoni tlačili jak o život, až tam své trenéry a sebe dostali…

Tak jsme tady, tak na ty kosti ale..! Po lepším rozhlédnutí byl vyhodnocen tento výsledek: Tady nic není! Není tady ani jedna kost! Takže jsme se sem kopaly zbytečně! Chiko!!!! Sent!!!!!! Drééééé! Chí!!!!!!!!! Tak můžem jít zpět!..

Po stejně úporném návratu z tunelu jako příchodu se všichni vydali hledat něco jiného až..: Koukni! To je odhazovna nepravých kostí a je tam jen jedna! Ta bude Cubona! Ááááááá!..

Všichni padli tím, že měli kost tak na dosah! Tak jo, vezmem a pryč!….

Holky se vrátily a daly kost sestře Joy. Děkuji vám! Jak jste tu kost získaly? To se radši ani neptejto. No nic, Cubone! Cubone! Kjůůů? Kjůů! Tady máš svou kost. Kjůůůů!..

Po této perné noci holky zašly na zbytek večera do pokémonského strědiska a další den vyšly opět dál vstříc své cestě po pokémonových stadionech!

Raikou
<< Předchozí díl Zpět na seznam povídek  
Credist  
Pokémon © Nintendo 1995-2019
Webdesign by Akela Taka 2001-2019
Novinky
Credits Novinky