Když Billy také vešel do Zotavovny, byla už plná Pokémonů. Někteří se protahovali, jiní jen relaxovali na lehátkách. Místnost byla tak zaplněná, že Billy ani nemohl najít Firestorma. Když ho konečně našel, konzultoval něco s Fruitneckem u velkého výstupku, který nejspíš sloužil jako nějaké pódium.
"Ahoj, Billy." uvítal ho Firestorm "Takže, tvé lehátko je tady to u zdi." kývl hlavou směrem k jednomu z lehátek, které bylo dosud prázdné a čekalo na svého uživatele. U nohou lehátka bylo nashromážděno trochu písku a v něm bylo napsáno křivým a kostrbatým písmem "Billy". Billy však nepoznal, co je tam napsáno. Neuměl číst
"V našem turnaji," pokračoval Firestorm a Billy odtrhl oči od svého jména "Jsou čtyři základní skupiny, každá po čtyřech Pokémonech. Ty jsi ve třetí skupině spolu s Growlithem Kirkem, samicí Butterfreeho Veronicou a s Oddishem Willym."
"Cože? Willy je taky soutěžící?" vyjekl Billy.
"Ano. Rozhodl se, že to zkusí. Myslím, že by ses mohl probojovat ze skupiny aspoň do čtvrtfinále." Firestorm se usmál "Hodně štěstí, Billy."
"Dík." opětoval úsměv Billy a odešel ke svému lehátku. Tam si ještě chvíli prohlížel své jméno vyryté v písku a pak si vyskočil na listnatou pelest. Byla hodně měkká a vzadu tvořila ,díky konstrukci lehátka, vyvýšeninu, aby si uživatel mohl opřít hlavu.
"Ooo. Komfortní." vydechl Billy blaženě. Podíval se vedle a uviděl na vedlejším lehátku Butterfreeho. To bude určitě Veronica, blesklo mu hlavou a oslovil ji:
"Ahoj. Ty jsi Veronica?"
Veronica se zvedla a promluvila. Měla ještě vyšší hlas, než Billy.
"Co chceš?!" řekla povýšeně. Billy ucukl. Překvapil ho tón Veroničina hlasu.
"Nic. Jenom jsem tě chtěl pozdravit."
"To já nemám zapotřebí. Vybavovat se s takovým chudáčkem jako ty." nakrčila nos Veronica.
"Dobře. Tak se se mnou nebav, když ti to dělá takové problémy." řekl Billy nasupeně. Veronica si posměšně odfrkla.
Vtom se ozvalo Firestormovo táhlé zařvání. Všechno ztuhlo. Vulpix stál na pódiu a právě začínal řeč:
"Soutěžící a diváci. Vítejte ve Swiftovském turnaji. Nemám rád dlouhé proslovy takže půjdu rovnou k věci. První bude zápasit dvojice z první skupiny a sice......" Firestorm se naklonil dozadu k Fruitneckovi. Ten mu něco špitl do ucha "....Magnemite Gregory a Sentret Peter. Jmenovaní prosím vstaňte a pokračujte na zápasiště spolu s diváky. Ostatní soutěžící zůstanou tady. Náš supervizor jim přehraje scénu zápasu."
Firestorm, dva vybraní soutěžící, všichni diváci i personál zamířili na zápasiště. Ostatní zůstali ve zotavovně.
Billy pátral očima po místnosti jestli nezahlédne Willyho, až ho našel na opačné straně místnosti, jak tam zkouší své pylové útoky. Billy si počkal, až si Oddish dá pauzu a zamířil k němu. Těsně před jeho lehátkem se však spustil na všechny čtyři a dál se jen plížil.
"Ahoj, Willy." pronesl hlasitě, když byl těsně za Willyho hlavou. Willy sebou mocně škubl a otočil se na břicho.
"Jé, ahoj, Billy. Vypadáš dobře." řekl vesele.
"Dík." usmál se Billy. Pak si prohlédl Willyho jmenovku. Ke svému úžasu zjistil, že slovo Willy dokáže bez problémů přečíst. V druhém slově rozeznal písmena W,A a N. Podíval se znovu na Willyho.
"Jaké máš to svoje...." víc už nestihl, protože se mu v hlavě rozlehl Psychicův hlas:
"Všichni na svá místa. Vize začne za okamžik."
Billy ještě ve spěchu vyhrkl: "Dokončíme to později." Pak se otočil a tryskem utíkal ke svému lehátku. Těsně před lůžkem vyskočil a vrhl se do jeho měkkého objetí. Právě včas. Billy ani nestihl dát ruce podél těla, když se mu zatmělo před očima. Zkusil si zamávat rukou před očima, ale neviděl vůbec nic.
Náhle se rozsvětlilo a Billy znovu uviděl zápasiště. Musel uznat, že Psychic je opravdu hodně nadaný, co se týče telepatie. Kdyby to nevěděl, vůbec by nepoznal, že jde o iluzi. Díval se na arénu z určitého místa na tribuně, jako kdyby tam doopravdy seděl. Tribuny byly zčásti zaplněny diváky. Billy se obracel ze strany na stranu a hledal svou mámu (Přitom zjistil, že tělem stále vnímá měkké lehátko.). Našel ji, jak sedí hned za místem, odkud celou iluzi pozoroval. Znovu se otočil. Na dlouhé straně hřiště stál na podobném pódiu, jako ve Zotavovně, Firestorm. Za ním byly vidět dvě dřevěné krabičky, jedna s červeným a druhá se zeleným práškem. Na krátkých stranách stáli proti sobě Gregory a Peter. Psychic seděl nad vchodem do Zotavovny a v obličeji měl nezvyklý výraz absolutního soustředění. Vtom se znovu ozval Firestorm a Billy otočil pohled k němu.
"Hraje se na časový limit pěti minut. Časoměřič je náš záložní supervizor Natu Fred. Očekávám ode všech naprosto čestné a nepříliš surové chování. Nyní zápasí Sentret Peter na zelené straně proti Magnemitovi Gregorymu na rudé straně. Nechť zápas PROPUKNE!"
V tu ránu sebou Sentret mrskl a z jeho zadní části vytrysklo bílé světlo. Rychlý útok, pomyslel si Billy. A skutečně. Sentret Peter vystřelil směrem ke Gregorymu se závratnou rychlostí. Magnemite se sice vyhnul, ale vzal to moc zeširoka, takže Sentretovi stačilo mírně zahnout. PRÁSK! Peter zasáhl Gregoryho břichem. Magnemite padl k zemi, ale hned se zas vznesl. Na koncích magnetů na Gregoryho těle se začaly objevovat jiskřičky. Následně Magnemite vypustil bleskový výboj. Sentret Peter se pomocí Rychlého útoku vyhnul a dolétl až ke Gregorymu. Ale těsně před ním deaktivoval Rychlý útok a začal Magnemita mlátit svými ostrými drápky. Gregory bolestivě zabzučel a oko uprostřed těla se mu protočilo. Peter toho využil a zaútočil ocasem. Magnemite znovu spadl na zem. Už se ale nezvedl.
Firestorm si nabral do tlamy zelený prášek z jedné z krabiček a následně vyfoukl zelený plamen k nebi: "Magnemite Gregory není schopen pokračovat v bitvě. Sentret Peter vítězí." deklaroval. Billy se podivil jak to, že toho Magnemite vydržel tak málo, když vyhlížel tak pevně a bytelně. Jeho úvahy však přerušilo skomírání iluze. Billy viděl zápasiště čím dál hůř až ho nakonec opět pohltila tma. Ale za chvilku se rozjasnilo a Treecko se nadzvedl na lehátku, aby lépe viděl na vchod do Zotavovny. Sentret Peter právě horko těžko přinášel Magnemita Gregoryho k jeho lehátku. Uložil ho na měkkou pelest. Gregory se probral a pomalu zamrkal svým jedním okem.
"Dík, Petere." zaskučel slabým strojovým hlasem do všeobecného ticha. Pak ticho proťal Psychicův vsugerovaný hlas:
"Bellsprout Ivan a Vulpixka Flammosy," (čte se Flejmozy a zní tak divně, že si je ta Vulpixka sama vymyslela.) "Cliffová, do boje!"
Vyvolaní se zvedli a zamířili ke vchodu na zápasiště. Billy si znovu lehl. Dospěl k názoru, že Sentret byl asi mnohem trénovanější, než Magnemite. Znovu se ponořil do tmy.
Takhle to pokračovalo, zápas po zápasu, celé dvě skupiny. Billy viděl mnoho útoků, úhybných manévrů i strategií. Bylo tam i spoustu kuriozit. Například Pokémon s podstatovou nevýhodou úplně hladce knokautoval svého soupeře. Nebo Pokémon, který už byl skoro v bezvědomí ještě dokázal porazit svého zcela zdravého protivníka. Billy také zpozoroval, že párkrát Pokémon ztuhl a jen se neovladatelně třásl. O tomhle už kdysi slyšel. Prý se tomu říká paralýza. To všechno ho strašně navnadilo a nemohl se dočkat až přijde na řadu. Jeho chvíle přišla, když Psychic začal vyhlašovat třetí skupinu: "Jsme u třetí skupiny. A zápasy v ní zahájí Treecko Billy a samice Butterfreeho Veronica."
Billy se odrazil od lehátka a prokopl do pelesti díru. Na okamžik se zastavil.
"Ehm......To se spraví." řekl si pro sebe. Otočil se k lůžku zády a vykročil směrem ke vchodu na zápasiště. Veronica mu letěla nad hlavou a tiše hrozila: "Rozdrtím tě!"
"Jééé pomóc. Já se bojíím." sykl Billy ironicky. To už vešli na zápasiště. Diváci je hlasitě vítali. Firestorm je gestem zastavil a došel k nim.
"Běž na druhou stranu, Veronico." řekl.
"Jasně, pane vedoucí." protáhla Veronica a odlétla na druhou stranu hřiště. Firestorm se na Billyho krátce podíval a pak mu šeptl: "Hodně štěstí."
Sklopil oči a odběhl zpátky na rozhodcovské pódium. Pak začal svou obvyklou řeč:
"Nyní zápasí Treecko Billy na zelené straně proti samici Butterfreeho Veronice na rudé straně s časovým omezením pět minut. Zápas začíná TEĎ!"
Veronica začala hodně rychle mávat křídly a vyslal tak na Billyho silný proud vzduchu. Treecko se zapřel, aby ho vítr neodfoukl. I přesto mu však tlapy klouzaly a vítr ho posunoval pomalu dozadu. Znovu ho napadlo použít Rychlý útok a tak pomocí něj vyskočil do vzduchu. Vítr ho však vyvedl z rovnováhy a jeho let se stal nekontrolovatelným. Veronica přestala dělat vítr, rozlétla se směrem k letícímu Treeckovi a narazila do něj. Billy zařval bolestí. Energie nárazu ho srazila dolů, do písku. S tlumeným žuchnutím a pekelně bolestivým nárazem dopadl na zem břichem dolů. Ještě však nebyl příliš zesláblý a bleskově se otočil na záda, právě včas, aby se stihl odkulit stranou. Veronica znovu použila Nárazový útok a málem narazila do země, do místa, kde ještě před chvílí byl Billy. Hned se však vzpamatovala a začala znovu rychle mávat křídly. Billy to nečekal. Vítr ho odfoukl, mrštil s ním o skálu a vynesl ho ještě víc nahoru až tam, kde seděla Glocker. Treecko jí přistál v náruči.
"Oooouuuu.....aaaaahhh!" zachrčel bolestně. Glocker si ho zvedla až k tlamě a pošeptala mu: "Nevzdávej to! Nevzdávej to! Vzchop se a udeř!" Pak ho hodila zpátky na zápasiště. Billy přistál na všech čtyřech. Pravou nohu téměř necítil a hruď měl také v jednom ohni. Přesto však nasupeně hleděl na Veronicu. Ta už na nic nečekala a začala znovu prudce mávat křídly. Teď to však ještě doplnila stříbrným pylem. Pyl Billymu vletěl do očí a do nosu. Svalil se na záda a kryl si oči. Začala se ho zmocňovat únava a cítil se čím dál malátněji. V hlavě se mu znovu, jako ozvěna, rozlehlo: "Udeř!.....Udeř!.....Udeř!" Z posledních sil se zvedl a zaktivoval Rychlý útok. Prolétl proti větru vzduchem až k Veronice a v plné rychlosti ji zasáhl ramenem. Veronicu útok odmrštil na skálu hlavou napřed. Při nárazu mocně zavřískla a bezmocně se svezla na zem. Už se nepohnula.
"Jo! Vyhrál jsem! Vyhráááál jsééém....." protáhl blaženě Billy a klesl na kolena. Už nedokázal udržet otevřené oči.
"Eeeeehhhhh....." vyšlo mu z tlamy už jen silou vůle. Plácl sebou do písku a upadl do hlubokého spánku.
Firestorm pomocí zeleného prášku vyfoukl zelený oheň a ohlásil: "Veronica byla mimo hru dřív, než Billy, tím pádem vítězí on!"
Glocker sešla z tribuny a vrhla se ke spícímu synovi. Vzala ho do náruče a křikla na něj: "Billy! Billy! Vzbuď se! Vyhrál jsi! Nemůžeš spát!"
"Ten se hned tak neprobudí." konstatovala jedna ze zdravotnických Chansey "Když je uspaný Spacím pylem, může se probudit jen sám. Žádný vliv zvenku ho neprobudí. Aspoň ne do té doby, než pyl přestane působit. Zatím ho ale musíme nechat."
Glocker naprázdno polkla a přikývla. Pak vykročila směrem k Pozápasové Zotavovně. Cestou se ale ještě zastavila a zvedla i Veronicu. Diváci ani nedutali a sledovali ji, jak mizí v otvoru ve skále.
|
